Článek
Do půvabné kopcovité krajiny nad Otavou poblíž Rejštejna, kde se rozprostírají lesy a pastviny, je v nadmořské výšce přes 700 metrů zasazen Velký Radkov, malebná šumavská vesnička částečně si zachovávající svůj původní ráz.
Přes tři metry vysoká
V zalesněném kopci několik desítek metrů od Velkého Radkova narazíte na velmi dobře zachovalou kamennou stavbu kruhového půdorysu. Její výška je 3,60 m, vnější obvod 11,20 m a šířka zdiva je 0,47 m.
„Zdejší stavba je svým charakterem zcela ojedinělá a nebyla nikdy dokončena ani použita. Stavba probíhala někdy na počátku 20. století a předpokládá se, že měla sloužit na výrobu kosmetických prostředků z pryskyřic jehličnatých stromů. Provedení stavby totiž neodpovídá tehdejším technologickým požadavkům na kolomaznou pec či podobné zařízení,“ uvádí informační tabule.
Pozůstatky dalších staveb
Mohlo by se tedy jednat o více než sto let starou pec, která je mimořádně zachovalá, včetně jednotlivých komponent. Kromě pece se zde ale nachází i pozůstatky dalších tří staveb, ovšem zapuštěných do země.
Zda jde o základy budov, nebo o nádrže či skladovací prostory, není jasné. Každá stavba určitě měla mít svůj význam, je možné, že mohly být i vzájemně propojené.
Proč nebyla využívána?
Otazníků kolem této stavby je tedy hodně. Neví se, kdo, kdy a proč vlastně dílo budoval a pravděpodobně nedokončil.
„Pamětníci naznačili několik verzí, jak to vlastně bylo. Někdy na přelomu 19. a 20. století se do Velkého Radkova přiženil rodák ze zdejšího kraje, který byl holičem ve Vídni. Zřejmě se tam spojil s podnikatelem, jenž měl o tuto výrobu zájem. Začalo se stavbou pece, ale údajně stavebník měl k dispozici pouze stavební plány a k výrobním se vůbec nedostal,“ uvádí se na webových stránkách www.krizemkrazemceskem.cz.
V úvahu přichází i možnost, že důvodem neuvedení do provozu mohl být začátek 1. světové války v roce 1914.
„Poslední úvaha říká, že stavba mohla být od počátku prováděna technicky špatně a od výroby se raději upustilo. Pravděpodobná se dnes jeví verze, že se jednalo o nedodržení stavebního plánu možná z nepochopení plánu, či o úplně špatný plán,“ uvádí závěrem informační tabule.
Každopádně výletem na toto místo rozhodně neprohloupíte, protože kromě této unikátní stavby se potěšíte i překrásnou krajinou a impozantními pohledy do údolí Otavy i na okolní kopce.
