Hrad Okoř je výjimečný i svou polohou, stojí pod úrovní okolních vrchů

Autobus číslo 350 od stanice metra Dejvická nás veze přímo ke hradu - trvá mu to slabou hodinu jízdy. Bylo nám jasné, že v zimním období je hrad uzavřen a nenavštívíme jej uvnitř, ale i okolí hradu z vnější strany hradeb je nádherný zážitek a navíc se nemusíme prodírat davy návštěvníků.

Neváhali jsme tedy a prohlédli si hrad Okoř z více míst k okolí. Když po silnici vystoupáte nad hradní zříceniny, naskytne se vám zvláštní pohled. Hrad je v údolí a vy jste nad ním. Když vytrváte a jdete ještě o kousek dál, můžete spatřit Říp i Milešovku. A na druhé straně přistávající letadla v Ruzyni.

Vracíme se zpět k hradu a okolo věže podél Zákolanského potoka si jdeme prohlédnout trosky hradu z druhé strany. Z této strany je přímo k hradu připojena nově opravená budova s krásnou fasádou.

Jdeme zpět přes louku, kde jsou v létě festivaly, kolem parkoviště a pak velkého rybníka do nedaleké vesnice Noutonice. I když jsme neměli v plánu vydat se na turisticky náročný výlet, přesto nám s cestou do blízké vesnice a obchůzkou hradu vyšlo nejméně deset kilometrů pochodu.

Velkou výhodou toho místa je dostupnost automobilem i autobusem, parkoviště je asi 300 metrů od vstupu do hradu. Proto je vhodný pro malé děti, seniory i pro tělesně postižené občany. Pohodlně i na vozíku či s kočárkem dojedete i k hradu.

Hrad své brány veřejnosti otevírá v dubnu a je otevřen až do listopadu.

Okoř je zřícenina hradu, která se nachází zhruba 15 km severozápadně od centra hlavního města Prahy. Hrad byl vystavěn v údolí mezi poli na malé skalce obtékané Zákolanským potokem.

Svou polohou pod úrovní okolních vrchů je Okoř na českém území výjimkou (podobně třeba hrad Kost). Původně zde stávala jiná stavba z 2. poloviny 13. století. Hrad byl postaven před rokem 1359 pro bohatého měšťana Starého Města pražského Františka Rokycanského. Rodina Rokycanských zde zůstala téměř 50 let, pak se hrad dostal do držení jiných měšťanů z Prahy.

V roce 1421 se hradu bez boje zmocnili husité. V první polovině 15. století pak byl přestavěn. Velmi vážně byl hrad poničen během třicetileté války. Noví majitelé - jezuité z jezuitské koleje sv. Klimenta jej pak podle svých potřeb upravili, ale v roce 1773 po zrušení řádu papežem Klementem XIV. dal správce hradu strhnout střechy a materiál rozprodal. Kolem roku 1800 se zřítila polovina velké věže. V 19. století byla na hradu nouzová obydlí chudiny.

Další obrázky a video z výletu