Článek
Historie věznice sahá až do poloviny 12. století, kdy byl na strmém vrchu vybudován dobře opevněný hrad Mírov, určený k obraně majetku olomouckého biskupa Bruna. Od konce 14. století sloužil jako vězení pro provinivší se biskupské služebníky.
Současná věznice má profil zvýšené ostrahy, je zde mimo jiné oddělení pro doživotně odsouzené a specializované oddělení pro trestance s poruchami chování.
Ze zdánlivě nedobytného "červeného" hradu ale existuje cesta ven. Dva z vězňů, kteří si na Mírově odpykávali doživotní trest za vraždu, si raději dobrovolně vzali život. V roce 1996 se v cele oběsil Stanislav Večeřa, který o rok dříve zneužil a zavraždil osmiletou dívku. V roce 2006 zvolil stejný způsob odchodu ze světa Zdeněk Maleček, který v roce 1996 surově ubodal dvaačtyřicetiletou ženu.
Třetí, komu se z Mírova podařilo zmizet, je mediálně známý Jiří Kájínek. Z věznice utekl v říjnu roku 2000. Před několika dny se za jeho zdi v rámci "kolečka", které u doživotních vězňů probíhá v průběhu výkonu trestu, vrátil už potřetí.
"Dnes zde máme 405 vězňů, z toho 8 na doživotí," uvedla tisková mluvčí věznice Magda Petříková.