Článek
Neprávem opomíjený snímek, jeden z plodů uvolněné tvůrčí atmosféry konce 60. let, odráží drsnou reflexi doby a je vůbec provokativním zobrazením jistých znaků českého národního charakteru. To byl jistě i důvod, proč krátce po premiéře film putoval do trezoru. Na obrazovkách byl poprvé uveden až v roce 1991.
Film Čest a sláva vznikl na motivy stejnojmenné novely Karla Michala, která vyšla v roce 1966. Jeho děj se odehrává na sklonu třicetileté války na zchudlé zemanské tvrzi, kde vládne rytíř Václav Randa z Loučky (Rudolf Hrušínský), potomek starého evangelického rodu, který má poměr se svou prostinkou služkou Dorotou (Iva Janžurová).
Jednou ho navštíví poslové francouzského krále (Karel Höger a Blanka Bohdanová), kteří se ho snaží přesvědčit, že je třeba rozpoutat v kraji povstání proti katolickým Habsburkům. Když se hostům, kteří argumentují myšlenkami filozofů, historickou nutností a především ctí a slávou, podaří rytíře konečně přemluvit, je podepsán vestfálský mír. Takže už není proti čemu povstat.
Jenomže rytíř Randa už si dal slovo, které nemůže vzít zpět, a tak sám, "za sebou tři jízdné a sedm pěších, v pravici prastarý praporce s heslem Virtus virtutis praemium", vyjíždí do boje za lepší svět...
Filmové zpracování příběhu uchvátí nejen zobrazením různorodých lidských povah, intrikami a pochlebováním, ale také poměry vládnoucími na zdevastované tvrzi, nořící se do špíny, bláta a hrubosti. Tvůrcům se podařilo natočit naprosto věrohodný obraz poloviny 17. století s mrazivou atmosférou. Kameramanem snímku byl Jiří Šámal, ale silnou složkou je i působivá hudba Zdeňka Lišky.
Další postavy v tomto filmu ztvárnili vynikající herci jako Josef Kemr, Lubomír Lipský, Zdeněk Kryzánek nebo Jaromír Hanzlík.
Zatímco v tehdejším Československu se film Čest a sláva líbil hlavně filmovým fajnšmekrům, v zahraničí sbíral cenné body. Například na benátském festivalu v roce 1969 získal cenu za nejlepší zahraniční film, toto ocenění získal společně s Felliniho Satiriconem, nejlepším filmem italské provenience.