Článek
V průběhu úterý 18. září vyjížděli profesionální hasiči z Olomouckého kraje už k pěti zásahům na likvidaci nebezpečného hmyzu. Při jednom zásahu v Nové Dědině sršně pobodaly zasahujícího hasiče.
Sršní hnízdo na rodinném domku nahlásili krátce před desátou dopoledne majitelé. "Jeden z hasičů si oblékl speciální oblek, který se používá právě při likvidaci nebezpečného hmyzu. Při likvidaci se mu ale pod něj dostalo několik sršní a dvě z nich ho pod kuklou bodly do krku," popsala událost mluvčí HZS Olomouckého kraje Vladimíra Hacsiková.
Velitel zásahu povolal na místo zdravotnickou záchrannou službu, která zraněného hasiče odvezla na ošetření do nemocnice.
Sršeň obecná
Sršeň obecná je ve skutečnosti mírumilovná, inteligentní a víceméně neškodná. Na rozdíl od včel ji nedráždí pach parfému nebo potu, ani dusné ovzduší před bouřkou a neprovádí nálety na zmrzlinu nebo švestkové koláče, které máte v ruce. Podle výsledků výzkumů mají včely pět až padesátkrát více jedu než sršně. Navíc jsou útočné látky včel až patnáctkrát účinnější. Znamená to, že včelí bodnutí může být výrazně nebezpečnější než sršní. Vážné problémy nebo dokonce úmrtí mohou nastat pouze u přecitlivělých osob trpících alergií.
V sršním hnízdě je pouze několik set dělnic. Při ohrožení vylétá maximálně padesát až osmdesát jedinců a jen každý pátý skutečně bodne. Mnohonásobné bodnutí může samozřejmě způsobit otoky, případně jiné potíže, a nebezpečné je také bodnutí do úst nebo do jícnu. Sršně ovšem dokážou jed vystřikovat až na vzdálenost 40 centimetrů a mohou při tom zasáhnout oči útočníka. Zásah sice nemůže zavinit oslepnutí, ale působí jako účinný slzný plyn. Někdy je provázen pocity zimnice a třesavky. Příznaky ale zpravidla odezní během půl hodiny.
"Sršně nemají rády prudké otřesy kolem hnízda, manipulace u výletového otvoru a přehrazení příletové dráhy. Podrážděně reagují také na zvuk motorové sekačky, malého traktůrku a podobných mechanismů. Podobně jako vosy mohou bodnout opakovaně. Jejich žihadla neslouží prvotně k obraně, ale k lovu. Dělnice musejí pravidelně zásobovat potravou larvy zavěšené v jednotlivých buňkách hlavou dolů. Denně to představuje tisíce kusů much a dalšího hmyzu. Vzhledem k tomu, že se jedná o chráněného živočicha, jehož kolonie navíc s příchodem zimy zcela zaniká, je třeba pečlivě zvážit každý krok a rozmyslet si, zda opatření, která proti sršním podnikáme, jsou doopravdy odůvodněná a nevyhnutelná," uvedl Radovan Vlček z Českého svazu ochránců přírody.