Článek
Zajímavostí těchto pohledů na ženské tělo prostřednictvím objektivu fotoaparátu je jistě to, že pomyslným ateliérem se Miroslavu Kolátorovi staly pískovcové skály a skalní útvary východních Čech. Sám autor o tomto souboru řekl: „Většina vystavených fotografií vznikla v posledních třech letech jako část projektu, který by se dal nazvat Ženský akt ve skalách.“
A k tomu, proč fotografuje své modelky právě ve skalách, dodává: „Prostředí nádherných skal na Broumovsku jsem důvěrně znal od dětství, z dob skautingu, kdy právě tam vedly naše časté výpravy. Prožili jsme tam i první lásky. Potom, když jsem začal fotit právě akty, mě napadlo, že skály jsou pro focení vlastně ideální. Teprve postupně mně docházelo, jak nádherné tvary kamenů jsou. Tato krása se ještě umocňuje v kontrastu s ženským tělem. Navíc je to prostředí, které neruší. V ateliéru mě ruší paravány a další věci, třeba přítomnost štábu, který na modelku svítí, okukuje ji. Ve skalách jsme jenom my dva, a když si rozumíme, tak je velká šance, že z toho něco vznikne.“
Miroslav Kolátor fotografuje od svých 13 let. Absolvoval kurz výtvarné fotografie u profesora Jána Šmoka v Hradci Králové. V letech 1980-1999 žil ve švýcarském městě Uster, kde se nadále věnoval fotografování, ale především filmu. Měl několik svých i společných výstav v Čechách, Polsku a dvě autorské výstavy v 80. letech v Německu a Švýcarsku. Obesílal soutěže i po Evropě, spolupracoval s fotobankou Japan Creators Association. Od roku 1999 žije v Náchodě a stále se pravidelně účastní tuzemských i zahraničních fotografických výstav a projektů pořádaných nejen náchodským fotoklubem.
Přítel Miroslava Kolátora – Jan Pohorský – o něm napsal: „Mirek má schopnost vidět až určitou archaičnost, která vyvěrá z přírody, lesa, kusu kamene, lesního zákoutí v kontrapunktu s ladností a smyslností křivek ženského, dívčího těla…jakoby zastavené v čase, v očekávání naprosté smyslnosti intimního okamžiku. Myslím, že bravurně zvládl to, co modelka čeká od fotografa a obráceně – nenucená exhibice krásy.“
Tato krásná slova nejlépe vystihují to, čím se oko každého návštěvníka dobrušského lapidaria může potěšit až do konce měsíce října.
