Článek
Účastníci nasbírali celkem osm kilo plodů planých růžových keřů. „Šípky se mají sbírat, když jsou přešlé mrazem. Ale člověk si může pomoct i tím, že je pak dá přes noc do mrazáku,“ poradila Jitka Plesz, provozovatelka galerie.
Tam také probíhalo zpracování sklizně. Kdo je obrněn trpělivostí, může každý plod rozříznout a zrníček jej zbavit ručně. „My jsme si ale pomohli mixérem, ve kterém jsme šípky lehce pokrájeli, pak je s citronovou šťávou a kůrou povařili ve vodě, a směs nakonec propasírovali pasírovacím hříbkem na velkém hustém sítu,“ popsala Plesz.
Protlak z jednoho kila propasírovaných šípků pak už stačilo jen čtyři minuty povařit s půl kilem cukru. „Kdo chce mít marmeládu opravdu hustou, měl by použít želírovací cukr. My jsme dali přednost řidší šípkové směsi na omáčky, proto nám stačil běžný cukr,“ upřesnila Plesz.
Ještě horká hmota se potom lila do skleniček. Osm kilo šípků se nakonec proměnilo ve dvě kila marmelády. „Šípkový protlak je výtečný ke zvěřině, třeba k srnčímu anebo k divokému selátku,“ prozradila své plány na jeho další využití Plesz.