Článek
Jiří Langmajer, Ivana Jirešová, Martina Preissová – Válková a Jan Teplý ml. rozehráli před dobrušským publikem divadelní hru, která patří k nejúspěšnějším komediím Noela Cowarda. Její děj zavedl diváky do prostředí snobského přímořského hotelu, v němž tráví líbánky dva novomanželské páry - požitkář Elyot se svojí mladičkou naivní ženuškou Sybil a pragmatická Amanda s naškrobeným stárnoucím gentlemanem Viktorem.
I když strojená idylka obou novomanželských párů od samého začátku skřípe, zničí ji až zjištění, že Amanda s Elyotem bývali manželé. Jeden nemůže druhého vystát, ale vášeň je spojuje dohromady. A tak Elyot s Amandou prchají z hotelu do Paříže - jejich vztah má ale k idylickému soužití daleko. Dvě osobnosti spolu neustále bojují, mezi hádkou padne krátký polibek nebo ji zkrotí alespoň na dvě minuty ticha a itálie vesele pokračuje. Navíc jim jsou stále v patách jejich zhrzené protějšky.
Této čtveřici se líbánky v hotelu moc nevydařily, ovšem diváci si přišli na své, a představitelé, důvěrně známí z televizních seriálů, vždy táhnou. Ale, a to bylo hlavní, hra potěšila svým humorem, založeným na svižných, laskavých a jedovatých dialozích zároveň, které občas opravdu gradují.
Mezilidské vztahy jsou tu zmapovány a obnaženy ve svých hlubokých paradoxech, jež v reálném životě vyvolávají slzy zklamání. V tomto případě však spíše dostali mnozí diváci příležitost ke shovívavému náhledu na sebe sama.
Závěrečná děkovačka protagonistů hry Líbánky aneb Láska ať jde k čertu.