Hlavní obsah

Čtyřsetletý jílovský poklad. Jílovští ochotníci a pěvecký sbor Homunculí připomenou příběh koledy

Novinky, Lena Ondráčková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Letošní advent začne v Jílovém u Prahy již tradičním Jílovským jarmarkem a také rozsvěcením vánočního stromu 26. listopadu. Součástí této tradiční akce bude také připomenutí 400. výročí vepsání "jílovské" koledy do Jílovského kancionálu.

Foto: Lena Ondráčková

Náhled koledy v Jílovském kancionálu

Článek

Město Jílové u Prahy se může pyšnit, ačkoliv několikrát vyhořelo a byly zde tak zničeny městské kroniky a další cenné písemnosti, svým vlastním starobylým kancionálem. Nemůžeme úplně přesně datovat, jak starý je, ale podle několika poznatků lze stáří odhadovat.

Historie kancionálu

Asi nejcennějším pramenem je dopis vložený do vazby na začátku sborníku. Další v Pamětech města Jílového od významného měšťana Leopolda Čiháka. Ten uvádí, že tento kancionál vznikal od druhé poloviny 16. století.

Musíme si však uvědomit, že staré kancionály vznikaly částečně přebíráním melodií (chorály, antifony) z jiných kancionálů, jejichž cesta po Čechách trvala i několik desetiletí. Některé chorály se staly "hitem" a se světským textem se zpívaly už do dob Přemyslovců, pak jsou veškeré takové chorály a zpěvy daleko starší.

Prvním jasným historickým faktem je titulní list od městského písaře Ondřeje Phalagra Heřmanoměstského. Původní list se do 17. století nezachoval a proto Ondřej napsal list nový: "Pro čest a chválu Boží, též ku poctivosti kůru literáckýmu města Jílového i budoucí památku, já Ondřej P. H. Městský na místě Markéty Pardubské, manželky mně milé, tyto Roramina jsme obnoviti dal ve středu den památný svaté panny Markéty 13. Juli léta věku posledního všech a všech zármutku plného 1616."

Čtyři sta let stará koleda

V kancionálu je vložena výjimečná vánoční koleda. Je vložena s dalšími dvěma na listech 48 až 49 a je z nich nejstarší. Nazývá se Narození Pána našeho Ježíše Krista (Nativitatis Domini nostri Jesu Christi). Neví se sice jistě, kdo koledu složil, ale víme, kdy a kým byla zapsána. Byl jím už výše zmiňovaný písař Ondřej Ph. Heřmanoměstský, který se sám pod tuto koledu podepsal iniciálami O. H. s datem 17. listopadu 1616.

Píseň Narození Pána našeho Ježíše Krista je hudebně výjimečná již z několika hledisek. Za prvé svým stářím s přesným časovým určením (doba renesance) a za druhé průběhem skladby. Střídají se zde dva módy a to iónský s aiolským. Běžně publikované vánoční koledy nic takového nemají a také tolik koled několik staletí starých moc není.

Divadelní představení podle historických faktů

Protože letos uplyne již 400 let od vepsání této koledy do kancionálu, připravili Jílovští ochotníci společně s pěveckým sborem Homunculí divadelní hru dle historických událostí spojené s touto koledou, resp. kancionálem. V jílovském muzeu bude uvedena spolu se zpěvem v sobotu 26. listopadu v 11:00 hodin v sále konírna.

Celý příběh je tak trochu romantický a proto se i on, stejně jako koleda, k adventnímu času hodí. Ondřej kancionál obnovil, dopsal průvodní list a později vepsal již zmíněnou vánoční koledu. A to vše nejspíše pro svou ženu Markétu. Hra připomíná historii vzniku kancionálu, ale také důležité historické události 17. století, jichž se naši hlavní hrdinové účastnili.

Další představení bude na programu v neděli 11. prosince, v sále KIC na radnici, po uvedení hry Zdeňka Podskalského Žena v trysku století od 18:00 hod.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám