Článek
Nejen Hujeři
Možná si řeknete, že byla škoda je nezařadit do filmu, ale i bez nich se jedná o snímky ze zlatého fondu naší kinematografie. A to si při natáčení Jáchyme, hoď ho do stroje rozhodně nebyli jisti, zda film diváci přijmou příznivě.
Naopak film měl mimořádný ohlas i díky výkonu Luďka Soboty, scéna s protiúplatkovým kursem byla jeden čas vystřižena, režimní cenzoři to nemohli skousnout. Hláška „Neber úplatky, neber úplatky, nebo se z toho zblázníš.“ zlidověla, stále ji můžeme slyšet, zrovna jako absurdní rčení „Kolik třešní, tolik višní“, prezentované coby překladatelský oříšek.
Jméno Hujer se stalo pojmem, dokonce máme i eurohujery. „Chčije a chčije“ ze Samoty u lesa je běžný podotek meteorologické situace…
Rozhodně se zasmějete při čtení, zrovna jako jste se smáli při dívání se na film.
Jáchym divácky nadchl
„Tato knížka zachycuje literární předobrazy budoucích filmů, ale rychle plynoucí čas zavinil, že už jsou to vlastně předobrazy filmů pro pamětníky. Jáchyme, hoď ho do stroje je první pokus autorské dvojice Smoljak - Svěrák o průnik do kinematografie. Průnik se povedl, a tak jsme přidali Marečku, podejte mi pero a Na samotě u lesa. Najdete tu také titul Vrchní, prchni – můj první samostatný scénář a Smoljakova první samostatná režie. Aby svazek nebyl tenký, posílili jsme ho o Vesničku mou střediskovou,“ říká Zdeněk Svěrák ke knižní verzi.
Vydala Grada.