Článek
Symboly a tradice
Vánoční stromek - zvyk vánočního stromku se k nám rozšířil z Německa v 19. století. Klasickým vánočním stromkem je jedlička ověšená ovocem, ořechy, cukrovím a osvětlená svíčkami. Má připomínat strom poznání dobrého a zlého, tzv.strom života, ze kterého okusili ovoce Adam s Evou. Řetěz, který se ještě zavěšuje na strome ,původně znázorňoval hada-svůdce prvních lidí a našich prarodičů. Strom také znázorňuje i rajský strom, který vyrůstá z kříže Kristovy výkupné oběti (odtud podstavec-stojan ve tvaru kříže). Na rozdíl od současného pojetí bylo vánočními dárky všechno ovoce a cukroví zavěšené na stromku. Později se dárky zavěšovaly přímo na stromek. Zvyk dávat je pod stromek, je novějšího data.
Vánočka - také zvaná štědrovice. To je tradiční vánoční pečivo z kynutého těsta. Vánočka se plete z několika válečků, svým tvarem má připomínat zavinutého Ježíška. Jak napovídá její druhý název - štědrovice (štědrovka), patřila vánočka mezi tradiční součásti výslužky koledníků.
Jeden prázdný talíř navíc u večeře - je zvyk, který se ještě v některých domácnostech udržuje. Je to připomínka toho, když hledala svatá rodina nocleh, tak je nikdo neubytoval a oni museli nocovat ve chlévě, kde Panna Maria v noci porodila. Talíř symbolizuje naši ochotu rozdělit se s potřebnými.
Rozkrajování jablek - jablka se rozřezávala na půl a podle tvaru se usuzovalo, zda člověk bude zdráv, byla-li to hvězdička, nebo jestli člověka budou čekat obtíže, když se objevil křížek.
Házení botou - na Štědrý den házely svobodné panny přes rameno botu a když ukazovala špičkou od ní, tak se věřilo, že se do roka vdá.
Lití olova - roztavené olovo se lilo do vědra se studenou vodou a podle tvaru, který vznikl, se usuzovalo, co se stane v příštím roce.
Barborky - třešňová větvička ustřižená 4. prosince. Rozkvétá o Vánocích a symbolizuje narození Ježíška. Pro panny brzký sňatek.
