Článek
Státní maturita z informatiky je dalším krokem v tendenci upravit co nejvíce maturitních předmětů pro zkoušku garantovanou státem a docílit tak obecného srovnání uvnitř českého vzdělávacího systému.
„Byli jsme společností CERMAT vybráni, protože u nás mají studenti místo učebnic a sešitů notebook či tablet, a navíc pracují ve třech různých operačních systémech,“ zdůvodnila výběr ředitelka školy Jaroslava Dědková.
Jak maturita probíhala? Zkouška byla rozdělena do dvou částí: první byl didaktický test, tedy druh zkoušky, který je v každém předmětu státní maturity. Jeho obsahem byly otázky nejrůznějšího charakteru – od dějin informaticky po převádění mezi číselnými soustavami. Praktická část pak zahrnovala práci s dokumenty: úpravu tabulek, obrázků a podobně.
Názory na druh otázek, ale i na celý průběh a systém zkoušky se různily. Vyučující odborných předmětů z oblasti výpočetní techniky sděluje svůj postřeh: „Maturitu si vyzkoušeli i studenti gymnázia, pro ně ovšem víc než polovina otázek byla španělskou vesnicí.“ Nutno ale dodat, že výrazně lepší pozici neměli ani oboráři, tedy studenti výpočetní techniky. Jak jim, tak vyučujícím přišly některé otázky velmi obtížné. „Test zahrnoval otázky a pojmy, o kterých jsem nikdy neslyšel,“ komentuje jeden ze studentů.
„My jsme některé z obsažených pojmů okrajově brali ve třetím ročníku na vysoké škole, jejich zařazení do maturity mě poměrně dost překvapilo,“ dodal opět jeden z vyučujících. „Faktem ale je,“ pokračuje kantor „že v této testovací maturitě nešlo ani tak o úroveň otázek, jako spíše o systém, tedy o to, zda je vůbec možné zorganizovat státní maturitu z předmětu informatika.“
I v tomto ohledu ale škola narážela na určité překážky. První část, test, se doplňuje klasicky na papír. Druhou, praktickou část, studenti samozřejmě vypracovávají na počítačích, přičemž se musí ve škole vypnout internet, aby byly podmínky regulérní. Svou práci musí po uplynutí času ale studenti odevzdat, k čemuž slouží například přenosný USB disk, na který postupně ukládá práci student po studentovi. Tento způsob je však poněkud nešikovný a zdlouhavý. Práce bylo možné odevzdat také na síťový disk, nebo na webovou stránku e-learningu, který škola EUDCAnet využívá v běžné výuce. K tomu je ale potřeba samozřejmě zapnout internet, čímž se, sice na chvíli, ale stejně, naruší úplná regulérnost zkoušky.
Státní maturita z informatiky je tedy stále ještě v plenkách, stále je co zlepšovat, ale myšlenka jednotné zkoušky je jasným krokem vpřed, stejně jako je tomu u ostatních zkoušek státní maturity. Srovnávání úrovně škol a studentů je nutnou podmínkou posunu našeho vzdělávacího systému, shodují se kantoři této školy.