Článek
V Jízdárně Pražského hradu se sešla kolekce 600 předmětů z památek z celé České republiky, tvoří průřez všemi historickými epochami. Spolu s relikviářem svatého Maura ze zámku Bečov nad Teplou je Budyšínský rukopis velkým lákadlem k návštěvě expozice.
Jedná se o opis Kosmovy kroniky, pochází z přelomu 12. a 13. století, a přestože je psán latinsky, vznikl pravděpodobně v českém prostředí. Poprvé se v něm objevuje pověst o věštkyni Libuši a také postava praotce Čecha. Čech je navíc spolu s Lechem a Pražským hradem vyobrazen na přední straně rukopisu. Malba je však mladší a do rukopisu byla vlepena dodatečně (postava Lecha se v textu Kosmovy kroniky neobjevuje), snad v době, kdy byl rukopis vlastnictvím známého husitského kazatele Václava Korandy (1422/5 – 1519).
Kosmas (asi 1045 – 21. října 1125), autor Kroniky české, Chronica Boemorum, byl prvním českým kronikářem. Pocházel zřejmě ze zámožné rodiny, pět let, do své smrti byl děkanem kapituly u svatého Víta. Dožil se mimořádného věku, 80 let, lidé v té době často umírali jako čtyřicátníci.
Budyšínský se rukopisu říká kvůli tomu, že po odcizení v Praze za třicetileté války nakonec zakotvil v knihovně v Budyšíně (Bautzenu). Zpět do Čech se rukopis vrátil v roce 1952 poté, co jej Klementu Gottwaldovi daroval prezident tehdejší NDR Wilhelm Pieck. Uložen byl v Knihovně Národního muzea a vzhledem k špatnému stavu byl dlouho ukryt před zraky veřejnosti.
Poprvé ho vystavili po dlouholetém restaurování v roce 2011 na výstavě Národního muzea Staré pověsti české. Nyní se veřejnosti ukazuje podruhé.
Nahradí ho Kosmas z Křivoklátu
„Vitrína, v níž bude Budyšínský rukopis uložen a která splňuje požadavky na bezpečnostní a klimatické podmínky, však nezůstane prázdná ani po navrácení památky do Knihovny Národního muzea; nahradí jej starý tisk Kosmovy kroniky z roku 1621, uložený obvykle v knihovně hradu Křivoklát. Ten pak bude možné obdivovat až do konce výstavy, tedy do 15. března,“ informoval Petr Pavelec, autor a hlavní kurátor výstavy.
Kosmova Kronika česká