Hlavní obsah

Kyjev připustil jednání s Moskvou. Když vrátí území

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Kyjev je ochotný jednat s Moskvou o míru, hlavní podmínkou prezidenta Volodymyra Zelenského je ale obnovení územní celistvosti Ukrajiny, oznámil v úterý tajemník bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Zelenskyj v pondělí i přes předchozí odmítavý postoj naznačil, že by se za určitých podmínek mohly mírové hovory obnovit.

Foto: Gleb Garanich, Reuters

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj

Článek

„Hlavní podmínkou ukrajinského prezidenta je obnovení územní celistvosti Ukrajiny,“ napsal na Twitteru Danilov. Zelenskyj v pondělí uvedl, že má zájem o jednání s Ruskem, zopakoval ale dříve uváděné podmínky včetně plného obnovení ukrajinských hranic, kompenzací za způsobené škody a potrestání zodpovědných ruských činitelů za spáchané válečné zločiny.

Pouhá ochota jednat, i když podmíněná pro Moskvu patrně nepřijatelnými podmínkami, je pro Zelenského obratem, napsala agentura AP. Prezident mimo jiné na začátku října podepsal nařízení, které znemožňuje diplomatická jednání ukrajinských představitelů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zelenskyj předtím několikrát zdůraznil, že Kyjev nebude s Ruskem jednat, dokud bude Putin v Kremlu.

Pokud jde o Moskvu, tak ta si stanovila nemožnost vrátit území – a tím splnit staronové podmínky Ukrajiny – zákonem, když přijala legislativní změny anektující separatistická území na Donbasu na východě Ukrajiny k Ruské federaci. Celkem Rusko anektovalo čtyři ukrajinské oblasti, ačkoliv je nemá vojensky pod kontrolou.

Ukrajina si oficiálně zakázala jednat s Putinem

Válka na Ukrajině

Ukrajinský prezident podmínky mírových hovorů zopakoval po sobotním článku listu The Washington Post. V něm se píše, že vláda amerického prezidenta Joea Bidena soukromě vybízí představitele Ukrajiny, aby dali najevo ochotu jednat s Ruskem a upustili od veřejného odmítání mírových rozhovorů, pokud bude ruský prezident Putin u moci.

Rusko letos 24. února zaútočilo na Ukrajinu a rozpoutalo největší válečný konflikt v Evropě od druhé světové války. Zástupci obou stran se na jaře několikrát sešli k mírovým jednáním, od té doby jsou ale snahy o jejich obnovení neúspěšné. Rusko i Ukrajina se přitom vzájemně obviňují z neochoty jednat. Podle Kyjeva má Moskva mimo jiné poslední dobou zájem na jednání kvůli neúspěchům na bojišti.

Rusko na Donbasu útočí na novém úseku fronty. Úspěšné zřejmě není

Válka na Ukrajině

Obnovení územní celistvosti Ukrajiny je jednou z podmínek, které si Kyjev klade dlouhodobě. Rusko v roce 2014 anektovalo v rozporu s mezinárodním právem ukrajinský Krymský poloostrov a ve stejném roce proruští separatisté na území ukrajinské Luhanské a Doněcké oblasti vyhlásili samozvané státní útvary. Putin krátce před zahájením invaze uznal nezávislost těchto útvarů. Letos na podzim Moskva po hlasování, které označila za referendum o připojení k Rusku, anektovala čtyři ukrajinské oblasti. Ukrajina ani Západ anexi neuznávají a hlasování označují za falešné.

Zelenskyj se zúčastní summitu G20, asi přes video

Zahraniční

Reklama

Výběr článků

Načítám