Článek
V ND si nositelka ceny Thálie a držitelka dvou cen Františka Filipovského za dabing v průběhu padesáti let zahrála přes 80 rolí. Svůj temperament vtiskla rolím Manon Lescaut, Desdemoně v Othellovi, Leonoře v Torquatu Tassovi, vášnivé Kleopatře, panovačné Lady Macbeth či Celestině.
„Herečky z milovnic rázem procitnou do matek a babiček,” komentovala později svůj věkový herecký přerod.
Cenu Thálie dostala v roce 2001 za výkon v představení Gin Game, ve kterém byl jejím partnerem Josef Somr. V roce 2014 získala druhou Thálii za celoživotní dílo.
Ve filmu a v televizi
Na stříbrném plátně debutovala v roce 1958 ve filmu Občan Brych. Hrála i v úspěšném filmu Romeo, Julie a tma nebo v Té třetí a také v dramatech Obžalovaný a Dita Saxová. V osmdesátých letech se objevila v komedii Když rozvod, tak rozvod nebo v Pokladu hraběte Chamarré.
Zahrála si i v televizních seriálech My všichni školou povinní, Třetí patro a po listopadu v Životě na zámku a v Hotelu Herbich.
Blanka Bohdanová slaví jubileum výstavou
Na divadelních prknech se objevila už jako dítě
Bohdanová, která se narodila v roce 1930 v Plzni, sice už od pěti let hrála divadlo a prošla baletní průpravou, ale za nacistické okupace vystudovala obchodní akademii. Brněnskou JAMU vystudovala až po válce.
Svou kariéru začínala v Pardubicích a od roku 1957 hrála v Městských divadlech pražských a pak v Divadle E. F. Buriana. Od roku 1966 působila v Národním divadle, kde ztvárnila na 80 rolí, ale po invazi vojsk varšavské smlouvy v roce 1968 dostávala jen menší role. „Na to, že jsem tehdy byla v nejkrásnějším hereckém věku, to bylo málo," přiznala později.
Tehdy se věnovala více malování. „Malování mě zachránilo, když mě odřízli od divadelní činnosti, a už jsem si ho nechala. Malování je něco úžasného a svobodného, i teď mě ochraňuje ve stáří,” uvedla loni.
S Národním divadlem se rozloučila v roce 2010. Později jako herečka působila v Činoherním klubu v Praze. „Člověk má odejít, když o něho ještě někdo stojí, a ne když někde překáží,” uvedla později ke svému odchodu z Národního divadla.
Cit pro slovo a podmanivý hlas přivedly Bohdanovou do rozhlasu. Za celoživotní mistrovství v dabingu (svůj hlas propůjčila mimo jiné Marilyn Monroe v roli Sugar ve filmové klasice Někdo to rád horké) získala v roce 1997 prestižní cenu Františka Filipovského.
„Poslední rozloučení se na přání zesnulé uskuteční v kruhu rodinném,” sdělil mluvčí Staněk.