Šest z deseti Čechů počítá s dražšími energiemi. Proč však raději méně topí, než aby zkontrolovali smlouvu či dodavatele?

Ještě před rokem se zlevňování energií skloňovalo ve všech pádech. Pokles velkoobchodních cen ale řada domácností na svých účtech téměř nepoznala a ani před letošní topnou sezonou nejsou vyhlídky nikterak růžové. Jak ukázal průzkum společnosti epet1, na podzim 2024 předpokládalo další zdražování energií 47 procent Čechů. O rok později už 49 procent, a letos už je to dokonce 60 procent dotazovaných Čechů.

Co se změnilo? Vedle vývoje na energetických trzích hraje roli také geopolitická situace. Právě tu české domácnosti vnímají jako významný zdroj nejistoty a nestability. Více než polovina respondentů označila za hlavní riziko politiku velkých států a přibližně čtvrtina poukazuje na kroky české vlády a domácí politiku. Obavy v české společnosti tak ukazují, jak rychle se může měnit to, co lidé považují za největší riziko i pro své účty.

Sama očekávání ovšem ještě neříkají, o kolik se změní konkrétní cena elektřiny nebo plynu. Tu ovlivňuje vývoj na trhu i podmínky, které má zákazník sjednané se svým dodavatelem. To ostatně kvituje i Roman Šmíd, obchodní ředitel společnosti epet energie: „Energetický trh je na geopolitické události velmi citlivý a domácnosti tuto nejistotu evidentně vnímají. To, co ještě před rokem nebylo mezi hlavními obavami, se může během několika měsíců dostat do popředí. Pro zákazníka je každopádně důležité neřídit se jen pocitem nejistoty, ale vědět, jakou má aktuálně cenu, na jak dlouho ji má sjednanou a zda jeho podmínky stále odpovídají trhu.“

Jeden z nejvýraznějších paradoxů se ukazuje ve způsobu, jakým Češi na obavy z dražších energií vlastně reagují. Data poukázala na to, že první na řadu často přichází omezování spotřeby, nikoli kontrola toho, za jakých podmínek domácnost elektřinu či plyn nakupuje. V minulé topné sezoně šetřilo energiemi 69 procent domácností. Ani letos se většina nechystá v tomto trendu polevit: Až 85 procent respondentů totiž plánuje topit stejně jako loni a dalších 13 procent chce topení ještě více omezit.

Změnu dodavatele naproti tomu aktuálně plánuje pouze 15 procent lidí. Dalších osm procent v průzkumu uvedlo, že dodavatele změnilo během posledního půlroku až roku, zatímco 77 procent žádnou změnu neplánuje.

Jinými slovy: Domácnosti jsou poměrně ochotné upravit vlastní chování, ale podmínky, za kterých energie nakupují, často nechávají bez kontroly. Přitom je to právě cena, která by pro změnu měla být zásadním důvodem.

Na první pohled se může zdát, že pokud domácnost odebírá elektřinu či plyn od zavedeného dodavatele a vše funguje bez problémů, není důvod cokoli řešit. Jenže spolehlivost dodávek a výhodnost ceny jsou dvě odlišné věci. Jak dlouho vlastně české domácnosti své smlouvy neřeší? Podle průzkumu má 56 procent respondentů sjednané podmínky u elektřiny déle než dva roky. U plynu jde pak o 54 procent domácností. Samotné stáří smlouvy samozřejmě neznamená, že je nevýhodná, stejně jako nová nabídka automaticky nezaručuje nižší účet. Je to však dobrý důvod ověřit, zda současné podmínky stále odpovídají situaci na trhu.

Právě cena za odebranou energii a smluvní podmínky mohou při porovnávání nabídek odhalit rozdíly, které z pouhé výše měsíčních záloh nejsou patrné. Zálohy totiž nejsou totéž co konečná cena spotřebované energie. O výsledném vyúčtování rozhoduje také skutečná spotřeba a další položky účtu.

V době, kdy další vývoj cen zůstává nejistý, tak domácnost nemusí jen čekat, jak se situace promítne do jejího příštího vyúčtování. Prvním krokem může být docela obyčejná otázka: Vím vůbec, za kolik energie právě nakupuji?

1 Výzkum dodavatele energií společnosti epet probíhal ve dnech od 31. 8. do 2. 9. 2026 na reprezentativním vzorku 1 024 respondentů ve věku 18-65 let ze všech krajů České republiky. Sběr dat byl realizován prostřednictvím Českého národního panelu.