Pět příběhů, které jsou plné skutečné lásky. A také tlapek, chlupů, naběhaných kilometrů a společně stráveného času

Všichni protagonisté z příběhů jsou členy Musher klubu Tlapky v tahu. Klub má pod svými křídly přes třicet členů všech věkových kategorií.

Musher klub Tlapky v tahu je oddíl sportu psích spřežení Tělovýchovné jednoty Hostivice, z.s. Vznikl s myšlenkou podpořit rozvoj musherského sportu v České republice.

„Jsme mladý klub, který vznikl s myšlenkou podpořit rozvoj musherského sportu v České republice. Na prvním místě je pro nás podpora a motivace všech našich sportovců, lidí i psů, a také propagace mushingu. Zároveň chceme našim týmům vytvořit takové podmínky, aby mohly reprezentovat Českou republiku a svůj klub na významných musherských soutěžích,“ vysvětluje zakladatelka a předsedkyně klubu Ing. Dominika Potměšilová.

Tlapky v tahu nejsou jen klubem, jde o životní styl. „Běháme, jezdíme na kolech a koloběžkách, plaveme, cvičíme, běžkujeme, cestujeme. To vše se psy, ale i bez nich. Psi jsou zároveň téma, o kterém se dokážeme bavit hodiny, ať už společně děláme cokoli,“ vyjmenovává Dominika Potměšilová. Ta s dalšími členy klubu pořádá tréninky, klubová soustředění, vzdělávací besedy a semináře, závody a dobročinné dogtreky.

V rámci musherského sportu se členové klubu věnují zejména individuálním disciplínám:

V individuálních disciplínách se členové zúčastňují závodů oficiálních i hobby. „Měli jsme už i účast našeho člena na mistrovství světa v canicrossu i skijöringu, na což jsme náležitě hrdí,“ zdůrazňuje Dominika Potměšilová.

Jmenuji se Helena Vidovičová a mám osmiletého pejska plemene lapinkoira, který se jmenuje Tonks. K běhání canicrossu a k zapřahání mě přivedl právě on, respektive jeho pořízením vše začalo. V průběhu posledních sedmi let se věnujeme canicrossu, zápřahu u kola i koloběžky, v zimě trénujeme na běžkách nebo se sněhoběžkou. Máme za sebou psí biatlonové i triatlonové závody i dogtreky. Rádi spolu chodíme po lesích a horách. Tonks je stále v pohybu, ale začíná být patrné, že na regeneraci po výkonu potřebuje více času než moji další psi. Občas si uděláme výlet na fyzioterapii a jsem moc ráda, že Tonks mohl vyzkoušet i Geloren DOG, a to v rámci dvouměsíční kúry. Nějaké zkušenosti s užíváním tohoto přípravku jsme už v minulosti měli, ale nepodávala jsem jej pravidelně. Nyní jsme se pustili do poctivého užívání.

Netřeba zdůrazňovat, že želé Geloren považuje Tonksík za pamlsky a moc mu chutnají. Po dvou měsících mohu s radostí prohlásit, že i když jsme často trénovali canicross, tak Tonks po trénincích krásně regeneroval. Bylo vidět, že má znovu velkou radost z pohybu. Zaběhl si nějaké canicrossové závody a bylo znát, že ho to znovu baví. Díky této změně jsem si s ním na závodě dokonce troufla i na bikejöring, tedy zápřah u kola. A Tonksík od startu do cíle s chutí makal v plném tahu, tak jako před několika lety. Je nádherné vidět to, jak oživl a má radost.

Ke canicrossu a bikejöringu jsem se dostala přes moji sestřenku Domču Potměšilovou (předsedkyně a zakladatelka klubu Tlapky v tahu). Vzala nás s sebou na závody, abychom se podívali, co dělají za sport. Mně se canicross zalíbil, a tak jsme začali běhat také. Se sibiřským huskym Konnorkem máme za sebou mnoho canicrossových hobby závodů i několik oficiálních. Zkoušíme jak běh, tak kolo a začínáme i s bikejöringovými závody. Když zrovna nezávodíme, tak jezdíme po výletech po celé republice nebo vyrazíme jen na procházku s jinými pejsky. Rádi ale také doma relaxujeme, Konnorek v pelíšku nebo klidně i v posteli, hrajeme si spolu. Kondici se snažíme udržet každodenním pohybem, ať už je to trénink nebo jen procházka. A zdravíčko si chráníme ze všeho nejvíc. Po každém tréninku musím Konnorka vysušit ručníkem, aby nenastydl. Na paměti máme i dostatečný pitný režim a dostatek zdravého jídla pro oba.

Geloren DOG si Konnorek tak moc oblíbil, že s podáváním budeme pokračovat pravidelně. Naučili jsme se každodenní rituál: vyvenčit, nasnídat se a „za odměnu“ Gelorenku. To samé i po večeři.

Jmenuji se Dominika Potměšilová a jsem duší i srdcem Musher klubu Tlapky v tahu. Se svými border koliemi Nessie a Chilli se věnuji všemu, co nás společně baví. Ať už různým psím sportům, kdy nejvyšší příčku na stupnici oblíbenosti drží od roku 2017 individuální musherské sporty, tak učení všelijakých triků a dovedností nebo společnému cestování.

Nessie, která v květnu 2023 oslavila deváté narozeniny, je stále ve výborné kondici, avšak z důvodu genetického onemocnění srdíčka (nedomykavost chlopně) musela letos ukončit svou šest let dlouhou musherskou kariéru. Pravidelně se jí dostává péče psího fyzioterapeuta a co se týče pohybového aparátu, potýká se Nessinka s problémy úměrnými jejímu věku. Nessinka ale jako správná borderka miluje pohyb a miluje pracovat se svým páníčkem, proto nyní vyhledáváme fyzicky méně náročné aktivity, které ji naplňují stejně jako předtím milovaný mushing.

Chilli, tříletá borderka, je ztřeštěná psí holka plná sil, která všechno dělá minimálně na dvě stě procent. Nezapře v sobě echt pracovní linii, proto pastevectví je něco, co má v sobě hluboko zaryté a je v tom neuvěřitelně šikovná. Pasení oveček se však věnujeme spíše doplňkově. Našimi hlavními disciplínami jsou bikejöring a scooterjöring. Chilli to miluje a na trati vždy nechá úplně všechno. Je to mladá fena a její výkon jde stále nahoru, což se neobejde bez pravidelné péče fyzioterapeuta, kvalitní stravy, včetně kloubní výživy.

Osobně vidím v kloubní výživě Geloren DOG největší benefit v tom, že ačkoliv se jedná o veterinární přípravek, tak ho psi milují a vždy se na něj moc těší. Často ho tedy používám i jako zdravou a chutnou odměnu. To, že si na Gelorenu moji pejsci pochutnají, vnímám i jako motivaci dávat jim ho pravidelně. Tato kloubní výživa nám byla vřele doporučena veterinárními lékaři i fyzioterapeuty. Geloren je se svým složením skvělou volbou pro stárnoucí Nessie i Chilli se stále se zvyšujícím výkonem. Má důvěra v tuto kloubní výživu nás zároveň podporuje v tom na sobě dál poctivě pracovat.