„Kdybych to věděla, tak bych se tolik nebála.“ Od narození dítěte často dělí rodiče jen nevědomost

Ne každý pár má to štěstí počít dítě přirozenou cestou. Někteří tento problém přehlížejí či bagatelizují, druzí ho tají a jiní si sáhnou až na dno. Všechny však spojuje víra, že se na těhotenském testu jednou objeví dvě čárky. Přestože se téma sexu ve společnosti skloňuje ve všech pádech, kolem asistované reprodukce se chodí po špičkách. Vede nás k tomu snaha o jakousi diskrétnost či loajalitu. Nejsou to ale právě uměle vytvořená tabu, která zraňují nejvíce? Proč se nebát asistované reprodukce?

Pokud se páru nedaří otěhotnět po ročním pravidelném nechráněném styku, je možné začít mluvit o neplodnosti. Proto je po této době vhodné vyhledat odborníky z kliniky reprodukční medicíny a zjistit příčinu neplodnosti. Můžete tak předejít nejen stresu či zklamání, ale také nevyžádaným radám typu: „Já taky nemohla otěhotnět, ale když jsem si přečetla jednu bezva příručku, šlo to hned“, „To je v hlavě, chce to klid“ nebo „Buď ráda, že nemáš děti, aspoň se vyspíš.“

Pár, který se rozhodne pro asistovanou reprodukci, potřebuje od svého okolí trpělivost, pochopení, a především nezkreslené informace od specialistů. Na to, jaká jsou nejčastěji kolující fakta a mýty kolem IVF, jsme se zeptali lékaře Marcela Štelcla z brněnské kliniky ReproGenesis.

Ano, je to možné, avšak 70 procent nativních cyklů končí bez přenosu embrya. Obecná statistika říká, že na jednu blastocystu (pětidenní embryo) potřebujeme čtyři vajíčka. Není tedy překvapením, že z jednoho vajíčka často embryo nezískáme. Abychom se vyhnuli tomuto traumatizujícímu zážitku, provádíme ovariální stimulaci promocí hormonů podvěsku mozkového, tzv. gonadotropinů. Zjednodušeně řečeno, čím více vajíček máme, tím menší je šance, že následná kultivace skončí bez embrya vhodného k embryotransferu. Naopak roste pravděpodobnost, že bude více takových embryí a že již další stimulace v životě ženy nebude potřeba. Nadbytečná embrya můžeme mrazit a následně použít jednak v případě neúspěchu, ale i v případě snahy o dalšího potomka.

Hormony jsou poměrně labilní substancí s velmi krátkým poločasem v těle. To je důvod, proč je potřeba aplikovat hormony injekčně a každý den. Gonadotropiny nejsou totiž schopny vůbec vzdorovat enzymům trávicího traktu a jsou velmi rychle rozloženy. Po celém světě se používají od počátku 80. let 20. století. Díky tomu máme poměrně robustní data ohledně jejich dlouhodobé bezpečnosti. Otázka bezpečnosti z dlouhodobého hlediska je diskutována zejména v souvislosti se stimulacemi dárkyň vajíček. Data dlouhodobých výzkumů neukazují na vyšší výskyt maligních onemocnění u žen, které podstoupily stimulaci gonadotropiny ve srovnání s populací žen, které tuto stimulaci nepodstoupily.

Zde je potřeba zmínit, že skutečně některé těhotenské komplikace jsou po IVF častější než po přirozeném otěhotnění (například mimoděložní těhotenství, předčasný porod a některé další komplikace). Ne vždy za to může samotné IVF. Někdy totiž stojí příroda proti nám nejen na začátku gravidity, ale i v jejím následném průběhu, například při umělém oplození u žen s vrozenou vývojovou vadou dělohy.

Zdraví dětí po IVF je dalším ostře sledovaným parametrem. Nemálo dětí po IVF z 80. a 90. let už mají své vlastní děti. Ani po dlouhodobém pozorování nevyplynulo, že by děti po IVF nějak častěji trpěly závažnými onemocněními ve srovnání s dětmi počatými přirozenou cestou.

Ano, obava z tzv. hyperstimulačního syndromu, kdy tělo vyprodukuje příliš mnoho vajíček, může být oprávněná. V současné době však umíme proti této komplikaci účinně preventivně zasáhnout. Aktuálně je výskyt závažnějšího hyperstimulačního syndromu na našem pracovišti zaznamenáván v jednotkách případů ročně.

Ano. Závisí však zejména na počtu rostoucích folikulů, méně už na dávce podávaného hormonu. Nemalou měrou k větší emoční labilitě a senzitivitě přispívá i strach z bolesti při odběru vajíček a vůbec celková obava o výsledek léčby. Proto drtivou většinu odběrů vajíček provádíme v celkové anestezii, a i po odběru vajíček se snažíme o maximální komfort podáváním analgetik.

Klinika ReproGenesis se díky dlouhodobě výborným výsledkům řadí mezi přední evropská centra reprodukční medicíny, která poskytují služby na odborné úrovni úspěšných světových IVF center. Pro více informací se neváhejte na tyto odborníky obrátit.