Pomáhají cizincům s integrací. Domácí a sexualizované násilí se v komunitách často tutlá

Zatímco Bacík je od roku 2016 ředitelem Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra (SUZ), Janošková působí jako vedoucí Centra na podporu integrace cizinců pro Pardubický kraj. Toto centrum má za úkol pomáhat cizincům, kteří legálně pobývají na území České republiky, se začleněním do české společnosti.

V současné době se SUZ potýká s migrační vlnou související s válkou na Ukrajině. „Nebyla to první migrační krize, se kterou jsme se setkali. Vždycky je důležitý ten charakter a kontext, proč lidé odchází ze své země. Často se ta aktuální situace srovnává se syrskou migrační krizí v roce 2015, ale ta dynamika a charakter je něco naprosto odlišného,“ zdůrazňuje v úvodu podcastu Bacík.

Zejména v prvních týdnech, kdy začalo do Česka přijíždět velké množství uprchlíků z Ukrajiny, museli sociální pracovníci řešit několik případů, kdy se uprchlíci vraceli na Krajské asistenční centrum pro uprchlíky z Ukrajiny (KACPU).

„Těch lidí, kteří najednou přišli do Česka, bylo hrozně moc. Byla to náročná situace z fyzického i psychického hlediska. Klíčové bylo těm lidem zajistit jídlo a ubytování. Tím, jak byla ta situace dynamická, jsme ani moc nezkoumali, do jakých podmínek je posíláme. Pak se nám po půlnoci vrátila mladá holka, brečela a vyprávěla, jak jí ten muž, u kterého měla bydlet, vlezl do postele a osahával ji,“ popisuje situaci Janošková. Jen v Pardubickém kraji řešili tři podobné případy.

Přesto, že na místě byly policistky a podpora psychologů, žádná z těchto žen nechtěla situaci řešit. „Chtěly hlavně jen pryč z toho původního ubytování, ale žádná z nich to nechtěla řešit s policií, nechtěly o tom vůbec mluvit. Ani jeden z těch tří případů se nepovedlo dotáhnout k nějakému řešení. To je u domácího násilí hodně typické v těch cizineckých komunitách,“ říká Janošková.

V podobných případech navíc nemusí jít jen o vtah mezi mužem a ženou. „Překvapilo nás, že jsme to řešili třeba i v rámci rodiny. Měli jsme maminku s osmiletou holčičkou na ubytovně, sháněla kurz češtiny pro dceru. Při těch schůzkách z ní vypadlo, že ji na té ubytovně fyzicky napadá její teta a že jí vyhrožuje tím, že se postará, aby o dceru přišla. Navíc teta aktivizovala ostatní ženy na ubytovně a systematicky ji šikanovaly,“ vypráví Janošková.

Proč je v některých komunitách považováno sexualizované násilí za ostudu rodiny a chybu oběti? Jak podobná centra pomáhají nejen cizincům, ale i obcím, starostům, ředitelům škol či zaměstnavatelům? Podívejte se v úvodu článku na dnešní díl podcastu Pod svícnem, poslechnout si ho můžete i v audiopřehrávači.