Článek
Upozornění: Následující text slouží jako stručné představení dnešního dílu podcastu Hlas na poušti. Poskytuje pouze přehled několika diskutovaných témat. Pro plné pochopení kontextu je žádoucí poslechnout si celou epizodu.
Dnešní rozhovor je s člověkem, který je celý život zvyklý starat se sám o sebe, zaměstnává řadu lidí a z toho, co vydělá, podporuje řadu neziskových aktivit. Možná i proto, že nikdy od státu nic nechtěl, příliš nepočítá s tím, že by se o něj měl stát jakkoliv starat a jako jistou formu „důchodového zabezpečení“ investuje do různých akcií. V civilizovaném světě to není nic neobvyklého, v USA dostávají děti akcie nebo dluhopisy jako dárky do života.
Pavel se také nijak netají, že volil současnou vládu právě proto, že se prezentovala jako konzervativní, rozpočtově zodpovědná a ta, která bude omezovat byrokracii. Bohužel, i v jeho případě se ukazuje, že problém současné vlády není v její komunikaci, ale v tom, co dělá. To je totiž pravý opak toho, co slibovala před volbami, právě pokud jde o snižování byrokratické zátěže a přerozdělování peněz, které vybere od takzvané „střední třídy“.
Putin postupuje stejně jako Hitler. Cena, kterou zaplatíme, bude tragická
V případě poškozování hodnoty akcií společnosti ČEZ je obtížné říct, zda je vláda vedená špatným úmyslem, nebo jde jen o obyčejnou lidskou hloupost. Důležitý je výsledek. Tím je brutální propad cen akcií, „vytahování“ peněz z ČEZu nad rámec toho, co je pro tuto společnost ekonomicky zdravé. Akcionáři, ale vlastně ani občané (stát vlastní 69,78 % akcií společnosti) za to přitom nezískávají nic. Ani nízké ceny energií, ani zhodnocení firmy, ani energetickou bezpečnost.
Stát i v energetice naprosto tupě pokračuje v rozhazování veřejných peněz tak, jak se to naučil během pandemie covidu. Příkladem může být to, jak pojal podporu firem během energetické krize, kdy na ni dosáhli i ti, kteří měli nadprůměrné zisky. Stát vlastně opět potrestal ty zodpovědné a podpořil nezodpovědné. Protože ti, kteří si zafixovali ceny energií v době, kdy byly levné, platili vyšší cenu, nezískali nic. Ti, kteří platili spotové ceny a v minulosti profitovali z levných energií, tak v okamžiku, kdy za toto riziko v podobě vyšších cen energií měli zaplatit, tak to za ně zaplatil stát z peněz nás všech.
Přehnaná politická korektnost nám brání nazývat věci pravými jmény
Co také zazní v tomto díle:
- Nakupovat akcie může člověk, i když se tím profesionálně neživí. Je to způsob ukládání peněz, pro někoho důchodové zabezpečení.
- Windfall tax v České republice reálně zasáhla jen ČEZ, nedotkla se oborů, které měly extrémní zisky, ať již šlo o zbrojaře, nebo banky.
- Stát dlouhodobě bere z energetiky víc peněz, než je rozumné. Ta potom u nás nemá peníze na modernizaci a náklady spojené s Green Dealem.
- Česká republika nemá téměř v žádném oboru nějakou dlouhodobou koncepci, energetika není výjimkou. Vše se snažíme „nějak“ dohnat, ale většinou špatně a draze.
- Cenové stropy nastavené vládou na výrobní ceny energií extrémně znevýhodnily energii z jádra, a naopak brutálně pomohly majitelům solárních a větrných parků.
Pusťte si nový díl podcastu Hlas na poušti Milana Mikuleckého na videu v úvodu článku, poslouchat můžete i v audiopřehrávači a v podcastových aplikacích.
Milan Mikulecký má zkušenosti z manažerských pozic v byznysu i státní správě jak v České republice, tak v zahraničí. Se svými hosty diskutuje před kamerou a mikrofonem bez ohledu na dnešní většinové názory. Hlas volajícího na poušti je historicky vyjádřením toho, kdy někteří lidé hlasitě upozorňovali ostatní na nebezpečí, do kterého se jejich společenství dostává, a nebyli včas vyslyšeni. Každý týden otevíráme nové téma.
Odebírejte Hlas na poušti také v podcastových aplikacích a nový díl vám neuteče:
Poslechněte si také naše další podcasty: