Článek
Nad naším územím během pondělního odpoledne panovaly podmínky vhodné pro rozvoj izolovaných rotujících bouřek, tzv. supercel. Zejména střih větru - rozdíl v rychlosti a směru proudění mezi zemí a vyššími hladinami atmosféry - dosahoval vysokých hodnot přes 20 m/s.
Zpočátku výskyt bouřek limitovala nízká energie pro výstupné pohyby vzduchu a velká oblačnost, situace se začala měnit krátce po 16. hodině, kdy se díky prohřátí zemského povrchu od slunečního svitu vytvořila první silnější bouřková jádra na Klatovsku a Liberecku.
V pozdních odpoledních a večerních hodinách došlo k explozivnímu rozvoji bouřkových oblaků (časosběrné video).Video: Radek Bachtík, Novinky
Z bouřky na jihu Čech se postupem času stala pravostáčivá supercela, která se přes Sedlicko rychle přesouvala na Písecko a Táborsko, kde pozvolna zeslábla. V rámci této bouře se vyskytovaly až dvoucentimetrové kroupy a silné nárazy větru.
Meteorologové kvůli bouřkám vydali na pondělní večer výstrahu.
Co je to supercela?
Supercela je speciální druh bouřky s jedním dominantním vzestupným a rotujícím proudem. Supercelární bouři charakterizuje přítomnost tzv. mezocyklóny, tedy oblast otáčející se kolem své vertikální osy. V mezocykloně se nachází oblačná sníženina zvaná wall cloud, ze které se v některých případech může spustit i tornádo.
Některá bouřková jádra vykazovala supercelární charakter.
Mimořádně intenzivní blesková aktivita
Další dominantní a silná bouřka se vytvořila před 22. hodinou večerní na jihu Středočeského kraje poblíž Votic. Tato bouře do oblasti přinesla menší kroupy a rychle putovala na Vysočinu, kde se u Havlíčkova Brodu stala další supercelou a následně zasypala menšími kroupami především okolí Žďáru nad Sázavou a Olešnice na Blanensku. Před Olomoucí se poté supercela rozpadla.
Bouřková činnost pokračovala i ve druhé polovině noci, a to zejména na Moravě a ve Slezsku, kde se jednotlivá jádra postupně slučovala do větších celků.
Bouřky díky zbytkové energii, výrazné dynamické podpoře (střihu větru) a silným vzestupným proudům tentokrát přetrvávaly dlouho do nočních hodin a projevovaly se na září nezvykle vysokým počtem blesků.
Bouřková oblačnost problikávala jako ,,nebeská diskotéka"
Detektory sítě Blitzortung nad Českou republikou zaznamenaly do půlnoci 8832 výbojů. Takto intenzivní elektrická aktivita bouřek je na sklonku léta výjimečným jevem. Většina záblesků se ovšem odehrála vysoko v atmosféře mezi mraky a nemířila k zemskému povrchu.
