Článek
Průměrná teplota Středozemního moře dosáhla ve středu 22. července 28,3 °C, což je téměř o 3 °C více než činí dlouhodobý průměr z let 1991 až 2020. Takto vysoké hodnoty jsou srovnatelné s běžnými červencovými teplotami v tropickém Karibiku.
Nejteplejší je nyní západní a střední část Středozemního moře, přestože dlouhodobě bývá teplejší jeho východní část. Důvodem jsou opakované vlny veder, které v oblasti s jen krátkými přestávkami vládnou už od května.
Nejvyšší teploty moře jsou aktuálně mezi severní Afrikou a Itálií a v okolí Baleárských ostrovů, kde přesahují 30 °C. Podle španělského portálu Meteored naměřila bóje v zátoce Pollença na severovýchodě Mallorky teplotu 32,1 °C. Pokud se tato hodnota potvrdí, mohlo by jít o nový absolutní rekord pro tuto oblast, přestože vrchol léta teprve přichází.
Extrémní mořská vlna veder
Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) zařadil část Středozemního moře do nejvyšší, čtvrté kategorie mořské vlny veder označované jako extrémní. Nejvyšší stupeň se týká míst zejména v západním Středomoří, kde odchylky teploty moře přesahují +5 °C.
NOAA has categorized the ongoing marine heatwave in the Mediterranean as a Category 4, extreme marine heatwave.
— Colin McCarthy (@US_Stormwatch) July 21, 2026
Sea surface temperatures are exceeding 5°C (9°F) above normal in several parts of the Mediterranean Sea, with water temperatures now reaching 31°C (88°F). This… pic.twitter.com/4A2EKus9oE
Podle Středomořského monitorovacího systému (MEDMOS) mořská vlna veder různých kategorií aktuálně zasahuje přibližně 80 procent rozlohy Středozemního moře. Zároveň jde už o páté léto v řadě, kdy byla v této oblasti zaznamenána silná mořská vlna veder alespoň třetí kategorie.
Ohřívání Středozemního moře obvykle vrcholí až během srpna. Vzhledem k tomu, že dlouhodobé modely naznačují další epizodu horkého počasí na přelomu července a srpna, zatím nic nenasvědčuje výraznějšímu ochlazení moře, a nelze proto vyloučit další rekordy.
Více dusna i silnější bouřky
Mimořádně teplé Středozemní moře už výrazně ovlivňuje počasí v Evropě. Zvyšuje se vypařování, a tím pádem stoupá množství vodní páry v atmosféře. V pobřežních oblastech pak často roste vlhkost vzduchu. V kombinaci s vysokými teplotami vzniká výrazné dusno a roste tepelný stres.

