Článek
První silné bouřky se začaly vytvářet v Pošumaví a v Jihočeském kraji. Byly hlášeny kroupy velikosti až kolem 5 cm. Další pásmo silných bouřek se vytvořilo v pásu od jižních Čech přes Vysočinu až po východní Čechy.
Později odpoledne se vytvořilo další bouřkové pásmo, které postupovalo východní částí středních Čech směrem k severu a došlo až do Polska. Odpoledne se silné bouřky s kroupami a silnými poryvy větru objevily i na severu Moravy a Slezska.
Poslední pásmo silných bouřek přišlo pozdě večer z Rakouska a přes jižní Čechy postupovalo do Plzeňského kraje a přes západní část středních Čech.
Odhadovaný úhrn srážek za 24 hodin do pondělních 8 hodin ráno
Hasiči měli velké množství výjezdů kvůli popadaným stromům a nebo i zaplaveným sklepům, jako třeba v Jihlavě. Nejvyšší úhrny srážek zaznamenali na Vysočině, v Pošumaví, ale také v západní části středních Čech a ve východních Čechách. Nejvíce napršelo v obci Štoky na Vysočině, kde spadlo za 24 hodin 84,9 mm srážek.
Na většině Moravy nepršelo, ale tam se to ani většinou neočekávalo. Skoro vůbec nepršelo ani v Praze a severně od Prahy. Tyto oblasti bouřky obešly. Jen 4 srážkoměrné stanice na východě Prahy zaznamenaly déšť, nejvíce Běchovice s 1 mm.
Modely však tento scénář předpovídaly. Pro oblast Prahy a okolí byly srážky méně pravděpodobné než pro sousední oblasti. Těžiště bouřkové aktivity bylo v oblasti konvergence, tedy sbíhavosti proudění, zejména tedy v pásu od Krkonoš přes Českomoravskou vrchovinu až po jižní Čechy.
Kde mělo podle modelu v pondělí pršet
Tepelný ostrov města může mít vliv na vznik bouřek v okolí při izolovaných bouřkách z tepla. To však nejspíše nebyl případ pondělních bouřek, které souvisely s přecházející studenou frontou a tvořily organizovaný systém. Navíc není prokázáno, že by tepelný ostrov města měl způsobovat skutečnost, že se městu vyhnou bouřky.
Výstraha na velmi silné bouřky byla vydána pro celé Čechy, protože podmínky pro vznik bouřek byly dobré, a i když v tomto případě u srážek dobře vyšly modelové předpovědi, například škody větrem mohou být i dále od samotného místa, kde prší. Bouřky se také mohou vytvořit o několik kilometrů dál a prší pak úplně jinde a naopak na předpovídaném místě ne.
Na některých radarových produktech byly vidět barvy (což obvykle značí, že prší) i v oblasti, kde nepršelo. To bylo dáno tím, že se na radaru zobrazily i takzvané kovadliny bouřkových systémů. Kovadlina je typ oblaku, který se objevuje u bouřek, má vysokou odrazivost na radaru, ale déšť z něj obvykle nepadá.
Silné bouřky by se měly objevit i v úterý, tentokrát budou více na východě a měly by zasáhnout zejména Moravu a Slezsko.
