Počasí přeje houbám. Zavařit si člověk může i těmi jedlými

Plnými košíky bedel a lišek se chlubí lidé na internetu například na Slavonicku, Volarsku či v okolí Kašperských hor.

„Obecně platí, že houby začínají nejvíce růst po vydatných deštích (cca 10 dní po nich) a následném teplém (nikoli však horkém) počasí, nejvíce v rozmezí července a září,“ upozorňují meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Na většině území Česka je nyní pravděpodobnost růstu hub na středním stupni, o něco vyšší pak je spíš v Čechách a v pohraničí.

S rozjezdem houbařské sezony přicházejí také už tradiční varování před možnými záměnami hub – a to i s houbařskými aplikacemi – a poučky, co dělat, když člověk udělá chybu.

„Velmi zákeřné je, že po pozření muchomůrky se delší dobu – zhruba šest až 12 hodin – nic neděje. Pokud sníte jinou jedovatou houbu nebo jedlou, která byla špatně skladovaná a připravená, tak žaludeční a střevní projevy nastávají hned,“ upozorňuje Eva Kieslichová, přednostka Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).

Právě muchomůrka zelená může za velkou část otrav. Houbaři si ji spletou se žampionem, holubinkou, bedlou nebo masákem albínem.

Spolu s pavučincem plyšovým, který si nepozorní spletou s ryzcem, patří k nejjedovatějším druhům v Česku. „Amatérští houbaři by se měli vyhnout zejména houbám s lupeny a neměli by spoléhat ani na aplikace v mobilu. Užitečný může být mobil spíš kvůli vyfocení úlovku,“ zdůrazňuje lékařka Daniela Pelclová z Toxikologického informačního střediska.

Fotky z několika různých úhlů se mohou hodit právě pro případ, že začnou strávníky po chutné smaženici trápit křeče v břiše, úporné zvracení a průjmy.

Obtíže by lidé neměli podceňovat. Často se první projevy objeví za osm až dvanáct hodin od pozření hub, druhý den se zdá, že se stav otráveného zlepšil, ale třetí den mu začnou selhávat játra. Loni zemřeli na otravu houbami dva lidé.

Čím později se problémy od pozření hub objeví, tím bývají následky vážnější.

Přiotrávit se mohou houbaři i z hub, jež mohou být jinak poživatelné, když je špatně připraví a příliš krátce povaří. O problémy si pak říkají především ti, kteří houby sbírají do igelitových pytlíků, kde se zapaří, nebo je převážejí v teple.

U těchto hub, jak podotýká Pelclová, se zažívací problémy obvykle objeví už do dvou hodin, ale většinou pominou po nasazení aktivního uhlí.

S jedovatými druhy je to jiné. U podezřelých úlovků rozhodně ke zničení toxinů nepomůže, ani pokud se takové houby zamrazí nebo uvaří. „Toxin je termostabilní, což je velmi zákeřné, protože vydrží mráz, var i sušení a neztratí na svojí síle nic,“ zdůrazňuje Kieslichová. Vyvráceným mýtem je i to, že by na otravu pomáhalo mléko.

Při prvních obtížích radí odbornice vyvolat zvracení, vzít si aktivní uhlí a volat lékaře či záchranku.

„Výplach žaludku má smysl maximálně do hodiny od požití. Každá domácnost by měla mít aktivní uhlí. Je to úžasný lék, který absorbuje toxiny a plyny z trávícího traktu, a je určitě užitečné si je v případě podezření na otravu vzít, než vyhledám lékaře,“ dodává.

Radu toxikologů chtějí každoročně stovky lidí, loni se na toxikologické středisko kvůli houbám obrátilo 861 volajících.

Experti potřebují vědět, kolik času od pozření hub uplynulo, kdo všechno je jedl, sbíral, a především, jak vypadaly. K tomu jsou ideální fotografie, ale i odřezky nebo vzorky ze stolice či zvratků.

Zásadní je podle lékařů sbírat jen to, co znám. A když se přece jen zmýlím, potíže nepodcenit.