Mobil jako hromosvod? Mýtus, říká odborník a radí, jak se chovat při bouřce s blesky

„Lidé by především měli sledovat bouřkovou aktivitu,“ radí Jiří Kutáč těm, kteří se vydávají do přírody a nechtějí být zaskočeni počasím. Jestliže je mezi zábleskem a zahřměním 30 sekund, měli bychom začít uvažovat o bezpečném úkrytu - zděném přístřešku nebo třeba viaduktu, ne vysokém stromu.

V blízkosti lesa je riziko blesku vyšší, dál v lese už se snižuje. Když se nemáme kam schovat, měli bychom snížit naši výšku. „Podřepnout, obejmout pažemi kolena a paty jsou u sebe,“ doporučuje Kutáč nejvhodnější polohu.

Nebezpečný není jen přímý zásah, ale i pobyt opodál místa úderu. Proud teče zemí, vytváří kolem neviditelné soustředné kruhy s různou úrovní elektrického napětí a vzniká tak tzv. krokové napětí. „Výboj se může v půdě šířit až do sta metrů,“ uvádí Kutáč.

To nejnebezpečnější, co můžeme při bouřce udělat, je lehnout si na zem. „Když budeme ležet, vodivá dráha jde přes naše srdce, a to může mít fatální následek,“ varuje. Pokud máme u sebe vodivé předměty, jako jsou hůlky či kola, měli bychom je odložit minimálně tři metry od nás.

Je nebezpečné mít při bouřce v kapse mobilní telefon, jak si někteří myslí? „Ne, určitě ne,“ vyvrací Kutáč. Slabé rádiové vlny, které mobil vysílá a přijímá, nemají žádný vliv na dráhu blesku. Mobil sice obsahuje kovové součástky, ale malé množství.

Bezpečným místem úkrytu je auto s kovovou karoserií, funguje jako tzv. Faradayova klec. Pokud by blesk auto zasáhl, elektrický výboj sjede po vnějším kovovém povrchu karoserie a přes mokré pneumatiky bezpečně odejde do země. Je však potřeba zavřít všechna okna, nedotýkat se kovových částí, nepoužívat rádio či nabíječky. Ochrana však nefunguje například u kabrioletů s plátěnou střechou.

Rodiče by si měli ještě před začátkem dětského tábora ověřit, jaká preventivní opatření táboroví vedoucí přijali. Sledovat koncentraci náboje v mracích pomáhají přenosné detektory, používají je například festivaly, pořadatelé sportovních utkání a využít je mohou i tábory.

Vhodné je mezi stany dodržovat rozestupy více než tři metry, které by zamezily případnému paralelnímu působení výboje a například místa s velkou koncentrací lidí by měla být chráněná soustavou pospojovaných kovových „kruhů“ v zemi kolem daného objektu.

Blesk může také poškodit strom mechanicky tak, že se skácí, i toto riziko by měli brát táborníci v potaz.

Naposledy blesk škodil na začátku července nedaleko Jindřichova Hradce, zranil šest lidí. Jak v podobných případech poskytnout první pomoc, radí záchranář ve videu:

Ve městě mezi vyššími domy či pouličními lampami se člověk při blescích nachází v jejich ochranném prostoru. I zde však podle Kutáče platí pravidlo tří metrů pro odstup.

„Často se lidé při bouřce schovají ke vchodům, do tří metrů jsou ale taženy vodivé svody ze střechy, na to je potřeba si dávat pozor. Když udeří blesk do toho objektu, pak se svod chová jako strom a bleskový proud nás může zranit,“ varuje.

Ani to, že se nacházíme v domě, však ještě neznamená, že jsme v bezpečí. V době bouřky bychom se neměli sprchovat, mýt nádobí nebo pracovat s elektrickým nářadím. Pokud blesk zasáhne budovu nebo její blízké okolí, výboj se může šířit vodovodním potrubím a elektrickou sítí až k nám.