Článek
Obyvatelé středních Čech a Vysočiny při pohledu na oblohu ve čtvrtek spatřili na první pohled zvláštní kruhové, případně eliptické útvary uvnitř jinak celistvé vrstvy střední oblačnosti s latinským názvem altocumulus stratiformis. Všechna pozorování měla jedno společné, a to předchozí průlet letadla skrz kompaktní oblačnost.
Tato zvláštnost má v meteorologickém slovníku latinské pojmenování cavum (dutina), nicméně po světě je známější pod anglickým označením fallstreak hole, které můžeme volně přeložit jako průletová oblačná díra. Ačkoliv úkaz vypadá poněkud záhadně a může vést k různým konspiračním teoriím, reálně se jedná o pouhou přeměnu vodního skupenství v atmosféře.
O fotografii fenoménu se s redakcí Novinek podělila paní Helena Dvořáková z Třebíče.
„Čekala jsem v Třebíči na zastávce autobusu a při pohledu na oblohu jsem uviděla tento zajímavý úkaz. Jelikož jsem nikdy nic podobného neviděla, vyfotila jsem to a snažila se na facebookové skupině o meteorologii dozvědět, jak něco takového vlastně vzniká,“ dodala autorka ke svému záběru.
Souhra atmosférických podmínek s lidskou činností
Ve výšce kolem čtyř až šesti kilometrů nad zemí se musí teplota pohybovat hluboko pod bodem mrazu, při čemž v tenké vrstvě oblačnosti se nachází voda ještě v kapalném skupenství. Přechlazené vodní kapky se vlivem vnějšího zásahu, například při průletu letadla, okamžitě přemění na ledové krystalky. Podobným způsobem vzniká i běžná námraza na křídlech letounů.
Otvor v oblačnosti se ve čtvrtek objevil i v okolí Benátek nad Jizerou.
Tyto ledové částice na sebe následně dominovým efektem nabalují další vodní kapky z okolí, čímž vznikne malý bezoblačný prostor. Nashromážděné ledové krystalky poté začnou z prostředku díry vypadávat, ale v suchém vzduchu pod oblačností se rychle vypaří.
Vzhledem k prokázanému způsobu vzniku se s dírami v mracích mohou lidé setkat hlavně v okolí letišť a za příhodných podmínek putují po nebi společně s doprovodnou vrstvou oblačnosti na velkou vzdálenost i po dobu několika hodin. Obvykle mají otvory průměr několika kilometrů, ale větší vzory mohou být dokonce viditelné i na snímcích z meteorologických satelitů.
Díry v oblačnosti nad Vysočinou a Zlínským krajem zachycené meteorologickou družicí.
