Článek
Supercelární bouře vznikla ve středu kolem 17. hodiny nad Brnem, kde způsobila lokální zatopení a vyvrátila několik stromů. Poté postupovala dále k jihovýchodu a postupně zesilovala.
Nejvíce škod hlásily obce Prušánky na Hodonínsku a Moravská Nová Ves na Břeclavsku. Právě druhá jmenovaná patřila mezi místa, která před pěti lety zasáhlo extrémně silné tornádo. Přestože i tentokrát za škodami stál vítr, nešlo o tornádo, ale o jiný nebezpečný jev spojený se silnými bouřkami.
„Výše zmíněné obce a patrně i předchozí po trase byly zasaženy tzv. downbursty. Výraznými propady studeného vzduchu v sestupném proudu bouřky, které když narazí na zemský povrch, velmi rychle se paprskovitě rozlijí do stran. Na zemi pak tento jev pozorujeme jako velmi intenzivní vítr,“ popisují meteorologové Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Zároveň upozorňují, že shoda zasažených oblastí je náhodná. Downburst se navíc od tornáda výrazně liší mechanismem, jakým působí škody. Zatímco u tornáda vznikají především působením rotujícího větru, u downburstu je způsobuje silný přímočarý vítr rozbíhající se od místa dopadu sestupného proudu.
Schéma vzniku downburstu
V dalších dnech budou meteorologové podle rozsahu škod zpřesňovat odhad rychlosti větru. První odhady však naznačují, že nárazy mohly lokálně přesáhnout 150 km/h. Bouři doprovázely také menší kroupy, které byly unášeny velmi silným větrem a rovněž přispěly ke vzniku škod.
„Včerejší podmínky pro vznik supercelárních bouřek byly docela příhodné. S ohledem na předpokládanou výjimečnost jejich výskytu ale nebyla vydána předpovědní výstraha a reagovali jsme až na konkrétní nebezpečné bouřky výstrahou na pozorovaný jev,“ vysvětluje ČHMÚ, proč nebyla výstraha vydána předem.
