Článek
Nejtepleji bylo v Bystřici pod Hostýnem, kde teplota neklesla pod 23,1 °C. Minima nad 22 °C naměřili meteorologové také na dalších stanicích, zejména v podhůří Jeseníků a Beskyd. K mimořádně vysokým teplotám mohl kromě jižního proudění přispět i fénový efekt.
Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se ale tropická noc, při níž teplota neklesne pod 20 °C, vyskytla i na řadě dalších míst, především na Moravě a ve Slezsku.
Stanice, které ve středu zaznamenaly tropickou noc.
Na druhý zářijový týden jsou takto vysoká noční minima výrazně nadprůměrná, lokálně až o 10 °C vyšší, než je pro toto období obvyklé. Tropické noci jsou v této části září stále vzácným jevem, v posledních letech se ale objevují častěji.
Přes den bude i nadále velmi teplo zejména na Moravě a ve Slezsku, kde teploty místy ještě překročí tropických 30 °C. Od západu se však bude velmi rychle a citelně ochlazovat. V dalších dnech se teploty vrátí k hodnotám obvyklým pro tuto část září a chladnější budou znovu i noci.
Princip fénového efektu
Fén je teplý suchý padavý vítr na závětrné straně horských překážek (například v Alpách). Na návětrné straně hřebene dochází k nasycení vystupujícího vzduchu a v některých případech i k vypadávání srážek, což se na závětrné straně projevuje oteplením vysušeného vzduchu při jeho nenasyceně adiabatickém sestupu.
V důsledku toho může rozdíl mezi teplotou vzduchu na návětrné a závětrné straně hor dosahovat až desítky °C. Čím je původní vzduch vlhčí, tím větší rozdíl teplot mezi návětrnou a závětrnou stranou nastane. Fén však může nastat i bez vypadávání srážek na návětrné straně pohoří, a to především u nižších horských hřebenů. Na území ČR se může projevit například v závětří Šumavy, Beskyd nebo Jeseníků.
