Článek
Týdny extrémních veder téměř bez deště způsobily v českých lesích závažné sucho. Podle projektu DendroNetwork k 2. srpnu 9 % lesů trpělo extrémním nedostatkem vody a 60 % vysokým nedostatkem. Většinou se také zastavila tvorba dřeva. Až 70 % lesních ekosystémů vykazuje podprůměrný nebo ještě horší růst.
„Jsou to data ve srovnání s posledními 20 lety. Produkce je tedy daleko nižší aktuálně než v předchozích 20 letech, do kterých už jsou započítány i ty předchozí suché roky, jako třeba 2015, 2018 a 2022,“ doplňuje dendrolog Jan Krejza, který je vedoucím výzkumného týmu projektu DendroNetwork.
Za tento stav lesů v Česku mohou velmi vysoké teploty v kombinaci s dlouhodobým obdobím téměř bez srážek. Půdní sucho výrazně zvýšilo vodní deficit stromů a vlny veder tento stres ještě zesílily.
Podle webu Intersucho bylo minulý týden extrémní půdní sucho na více než polovině Česka a výrazné sucho na více než 80 % plochy naší republiky.
I kdyby se vláhové podmínky zlepšily, tak není podle Krejzy jisté, zda budou stromy v této fázi sezony reagovat obnovením růstu dřeva, nebo jestli zůstane růst ukončen.
Dopady sucha na lesy na začátku srpna 2026
Do budoucna je třeba adaptace
S klimatickou změnou se Česko stále otepluje. Průměrná roční teplota se zvýšila od roku 1961 o 2,3 °C. Sucha tak mohou být častější a intenzivnější. Pro dřeviny je těžké se na to adaptovat.
„Každá dřevina má určité ekologické nároky. Když je klima nesplňuje, tak je její adaptace velice omezená a může to vyústit až v odumírání. Z pohledu celé České republiky se klimatický systém posouvá do vyšších poloh,“ říká Krejza.
Podmínky, na jaké jsme byli zvyklí v nejteplejších lokalitách, jako je třeba jižní Morava, se budou objevovat ve středních polohách a klimatické podmínky středních poloh budou naopak na horách.
„Stejně je to i s dřevinami. Střední polohy se mohou inspirovat tím, co dříve rostlo v nížinách, a ve vysokých polohách tím, co rostlo na úrovni Vysočiny,“ doplňuje dendrolog.
Třeba cedry
V našich nejteplejších lokalitách začínají být podmínky, na které jsme u nás nebyli zvyklí. „Na těchto lokalitách bychom měli začít pracovat s dřevinami, které tu nebyly domácí, a měli bychom začít testovat dřeviny, které jsou běžně domácí ve Středomoří a v podobných oblastech s podobným klimatem,“ říká Krejza.