Úsměv dláždí cestu k úspěchu. Lidé jej řeší už od nepaměti

Dokonalostí úsměvu se už dávno nezabývají jen modelky. Je čím dál tím důležitější i pro vrcholové manažery, tiskové mluvčí a muže na exponovaných pracovních pozicích. Ti všichni řeší otázku, zda existuje dokonalý úsměv. Obecně se má za to, že základem jsou krásné a souměrné zuby, zdravé dásně a pěkně tvarované rty. Tak aspoň velí ideál západního světa.

Přesný vzorec pro definici dokonalého úsměvu vytvořili britští vědci, když hodnotili několik dílčích ukazatelů jako třeba velikost jednotlivých zubů, jejich zakřivení, barvu, tvar, ale i šířku úst. Jednou z prvních věcí, kterých si lidé na úsměvu druhých všimnou, je barva zubů. Ta by měla být stejná jako odstín očního bělma. Přehnané bělení zubů žádané není, chrup pak může působit velmi nepřirozeně.

A ještě jedna technická vložka: Šířka úsměvu by měla podle vědců tvořit ideálně nejméně polovinu šířky obličeje. Horní řada zubů by měla dominovat, dolní být vidět co nejméně a dásně by měly zůstat skryté zcela. Zuby by měly být rovné, neměly by na nich být vidět žádné opravy a odpředu dozadu by se měly zmenšovat. Boční zuby by měly představovat 61,8 procenta velikosti největších zubů, u předních zubů by jejich šířka měla tvořit 80 procent jejich výšky.

Chirurgicky sice skutečně lze obvykle dostat úsměv do požadovaného stavu, ale z dlouhodobého pohledu je stejně klíčovým bodem stav dásní a potažmo i zubů. A v tom už je řada na člověku samotném. Protože žádný zubní lékař na vás nebude dohlížet neustále. A takové to 20vteřinové „pošmrdlání” nic moc neřeší. Pravidelnou ústní hygienu je nutné provádět nejméně dvakrát denně, ráno po snídani a večer před spaním, a po večerním čištění už nic nejíst a pít jen vodu.

„K večerní hygieně neodmyslitelně patří také důkladné čištění mezizubních prostor, na což lidé často zapomínají,“ zdůrazňuje přední český zubní lékař Jan Stuchlík.

Když pak přijde na věc a někdo chce změnit svůj chrup od základů, je to jistě i otázka peněz, podobně třeba jako u plastiky prsou. Třeba i jen u rovnátek se můžou ceny lišit poměrně drasticky. Cena těch nejlevnějších se pohybuje kolem 40 tisíc, ale pokud chcete technologicky pokročilá rovnátka, mohou stát i přes sto tisíc.

„To jsou třeba lingvální rovnátka, která jsou na zubech umístěna zezadu, což mnozí preferují, protože nejsou na první pohled viditelná. Jenže cena činí také zhruba 130 000 korun,” uvádí Stuchlík.

Řešení úsměvu však rozhodně není jen záležitostí poslední doby. Příkladem může být i ten nejznámější a nejzáhadnější úsměv všech dob - úsměv Mony Lisy v podání malíře Leonarda da Vinciho. Historici se již od nepaměti přeli, zda se malovaný objekt usmívá či je smutný. Vědci z univerzity v německém Freiburgu se nyní rozhodli vědeckou metodou jednou provždy prokázat, jak to s tímto nejznámějším „úsměvem” světa vlastně bylo.

Specialisté na neurologii převedli Monu Lisu do černobílé barvy a následně vytvořili osm dalších verzí obrazu, ve kterých drobně počítačově upravili úhel jejích úst, aby se více usmívala či vypadala smutnější. Následně tyto obrázky testovacím subjektům ukazovali 30krát po sobě v náhodném pořadí. Respondenti měli jen odpovídat, zda je na daném snímku šťastná či nešťastná. Jako šťastnou ji na původním snímku označilo 97 procent dotázaných, což mluví podle vědců samo za sebe...