Článek
Při použití uvedené technologie se vykvašené víno nestáčí, ale je po nějakou dobu ponecháno na kalech, respektive vlastních kvasnicích. Obyčejné vinné kvasinky jsou totiž prospěšné i poté, kdy promění cukr na alkohol a odumřou.
Jejich pravidelným promícháváním během zrání se do vinného moku dostávají nové chutě a vůně, vznikají aromatičtější, plnější a komplexnější vína.
Hrozny pocházejí z viničních tratí Hrubé pole v Ratíškovicích a Úlehle v Mutěnicích.
„Jsou navíc stabilnější, nemusíte je tolik sířit,” zdůrazňuje Valenta s tím, že při výrobě u nich procházejí vybrané šarže i kryomacerací. Hrozny se zchladí ještě před samotným kvašením, a zachovají si tak maximum aromatických látek, tříslovin a kyselin.
Strategií vinařství není podle jeho vedení prodat celou produkci za každou cenu, vždy se pečlivě vybírají nejlepší hrozny, hledá se cesta, jak vyrobit nejkvalitnější víno.
„Chceme nabízet i starší ročníky. Ty najdou zájemci v edici Reserva. Vína musí mít čas dozrát, jsou ale roky, kdy nejsou vhodná k tomu, aby déle ležela. Na to vše dohlíží náš sklepmistr Jiří Toman,” vysvětluje výkonný ředitel vinařství, jež vzniklo v roce 2012. Hlavní výrobní prostory má v Miloticích na Hodonínsku, v bývalé zámecké sýpce z 18. století, kterou firma renovuje.
Hotové vinice
Hrozny pocházejí z viničních tratí Hrubé pole v Ratíškovicích a Úlehle v Mutěnicích. Vinařství tady hospodaří na 63 hektarech vinohradů.
„Kupovali jsme samozřejmě hotové vinice, jsou staré kolem čtyřiceti let, hrozny z nich sbíráme jen ručně, pokud je potřebujeme ještě nakoupit jinde, přijedeme si je sami sesbírat. Když nám to vinař neumožní, obchod s ním neuzavřeme,” zdůrazňuje Valenta, podle kterého velké úspěchy mají s bílým vínem ryzlink rýnský.
Hrozny na výrobu vína se v Ratíškovicích sbírají jen ručně.
„Vyhráli jsme s ním ve Spojených státech, je typický pro náš region, skvělý je, když zraje v lahvi tak rok, dva,” dodává muž, který byl, i když prý v počátcích jen neformálně, ve vinařství od jeho založení.
Bílá vína zastupuje v BV také Hibernal, Sylvánské zelené, Veltlínské zelené, Rulandské šedé a Chardonnay. Z aromatických bílých odrůd je to pak třeba Pálava, Tramín červený, Muškát moravský nebo Muller-Thurgau.
Ředitel Vlastimil Valenta ochutnává víno, které zrálo v bývalé zámecké sýpce.
Pro výrobu červených, růžových vín a klaretů se pěstuje Rulandské modré, Frankovka, André, Svatovavřinecké či Neronet, který vyšlechtil v Lednici v roce 1965 profesor Vilém Kraus.
„Je to možná trochu podceňovaná odrůda, problém je, aby u nás dobře dozrála a měla správnou cukernatost,” přibližuje další tajemství dobrého vína Valenta, který prý nemá ani v době koronavirové pandemie problém prodat produkci vinařství.
V řetězcích je nehledejte
„Lahve s naším logem nenajdete v řetězcích, neprodáváme přes velkoobchody, velký podíl nemáme ani v gastru, i když uvažujeme o vlastní restauraci v naší historické sýpce. Každý rok ale toho prodáváme víc a víc – využíváme e-shopu, kde nabízíme pár lahví i toho vína, které bylo úspěšné na soutěžích. Cenu nijak nezvyšujeme. Máme vinotéky, napřímo prodáváme privátní klientele a firmám. I když se nám kvůli koronakrizi pořád nedaří klientům osobně dostatečně představit naše nejúspěšnější vína z řady Reserva,” dodává ředitel.
Jednoduché, elegantní. Lahve BV vinařství
BV vinařství se má opravdu čím pochlubit, se svými sto dvaceti oceněními na zahraničních soutěžích v roce 2020 jasně vede žebříček úspěšnosti našich vinařů. Na druhém místě skončil Vinselekt Michlovský z Rakvic, který má podle Vinařského fondu stejný počet ocenění – 34 – jako mikulovské Vinařství Volařík.
Vinařství z Ratíškovic bodovalo i na poslední loňské vinařské soutěži Terravino v Izraeli.
„Za největší úspěch považujeme vítězství našeho hibernalu v soutěži Concours Mondial de Bruxelles 2020, která je spolu s Decanter London považována za nejprestižnější. Je pravda, že loni jsme se na mezinárodní soutěže více zaměřili. Každé ocenění svědčí o vysoké kvalitě našeho vína,” uzavírá Vlastimil Valenta.
Může se vám hodit na Firmy.cz: