Článek
Zatímco hodnocení a certifikace nových odrůd je běžnou záležitostí, Modrý Janek je jedinou starou odrůdou, jejíž vlastnosti, odolnost vůči chorobám a další aspekty posuzují odborníci v zemědělském zkušebním ústavu tak, aby mohla být v budoucnosti uznaná i jako odrůda Evropské unie.
„Ale to je běh na dlouhou trať, který může trvat i patnáct let. Nám to však nevadí. Původní záměr, tedy vrátit odrůdu předků do vinohradů, se myslím už daří. A už z Modrého Janka taky vyrábíme víno, byť ho zatím není z hektarové výměry mnoho. Podle unijních pravidel může jít zatím jen o víno zemské, tedy jakostní,“ řekl Právu ředitel Znovínu Znojmo Pavel Vajčner.
Bakterie ze Sahary je nadějí vinařů v boji se smrtelnou chorobou révy
Právě v této lokalitě se hrozny s kořeněnou vůní, jejichž chuť připomíná veltlínské zelené, pěstují zatím nejvíce. „Odrůdu jsme pro její rozšíření hledali vesměs ve starých vinohradech, kde samovolně rostla mezi jinými. Pár hlav bylo například v Kokusových horách v Petrovicích, objevili jsme ji i ve Strážnici, víno z nich vyráběl i například Mirek Zajíček z Perné. Z těchto míst jsme získávali základ pro nový vinohrad, který už je jen z Modrého Janka,“ popsal návrat prastaré odrůdy s podivným názvem Vajčner.
Rostlina jankovatěla
Odrůdu kdysi pojmenovali podle jejího chování během vegetace. Brzy po odkvětu se totiž bobulky velikosti hrachu barví do tmavě fialové barvy. Toto zbarvení pak slábne a v době sklizně je barva šedozelená.
„Rostlina jako by nevěděla, jaké plody má produkovat, zda modré nebo bílé. Tedy blázní, či jak se dříve říkalo jankovatí,“ vysvětlil pojmenování Vajčner.
A jaká vlastně budou ta letošní vína? V novém ročníku si vinaři pochvalují především výrazné aroma a šťavnatost u bílých. „Naše vína budou asi o něco lehčí v chuti než předešlé dva ročníky, ale o to výraznější v aroma a krásně svěží a šťavnatá. Budou to vína na delší příjemné pití,“ říká například Iva Šantavá, ředitelka vinařství Víno Blatel.
Bílovický vinař Hrabal: Lidé zatím mají dobrý příjem, na krásná vína peníze budou
„Zatím se nám jeví jako velmi zajímavá aromatická vína z odrůd Sauvignon, Pálava, Muškát moravský a Tramín červený. Pinotové odrůdy jsou letos lehčího stylu s krásnou kyselinkou, vhodné i k delšímu školení na kvasnicích v nerezových nádobách a starších sudech,“ doplnil Bořek Svoboda, ředitel Zámeckého vinařství Bzenec.
„Červená vína budou krásně kořenitá a bude pro vinaře velká výzva, jak se jim podaří tento potenciál využit,“ doplnil David Šťastný, ředitel Château Valtice.