Australské vinařství najalo pro boj proti škůdcům pomocníky ze zvířecí říše

Když přijíždím do rodinného vinařství ležícího asi půlhodinu severně od přístavního města Albany, už na mě čeká jeho usměvavý zakladatel a rovnou mě vybízí, ať mu skočím do auta. „S manželkou jsme tento pozemek koupili v roce 1981 a o dva roky později zasadili víno,“ objasňuje mi historii podniku během jízdy kolem vinice Diletti.

„V Západní Austrálii jsem se narodil, ale mám italský původ. Můj dědeček emigroval do Albany v roce 1896, když mu bylo 19 let, a zůstal tu 10 let. Pracoval jako dřevorubec jižně od Perthu. Pak se vrátil do Itálie, do Toskánska, kde se oženil a měl devět dětí. Jeho nejstarší syn byl můj otec, který šel jako jediný v jeho šlépějích a do Austrálie se dostal roku 1921, rovněž ve svých 19 letech,“ vypráví vinař, jenž před pár lety pozměnil strategii v boji proti škůdcům. Namísto pastí na plže nyní používá kachny.

„Bude to znít velmi zvláštně, ale mluvím s nimi. Když na ně zavolám, možná přijdou. Nevím, jestli já mluvím kachním jazykem nebo ony rozumějí anglicky,“ směje se Diletti a krátce po zaparkování auta už křičí: „No tak, kachny! Kachničky, kde jste?“

Vzápětí společně nalézáme čtyřčlennou skupinku opeřenců v jednom z řádků vinné révy, kde se spokojeně celý den potulují. „Celkem tady máme 13 kachen a čtyři husy. Odvádějí skvělou práci. Dříve jsme měli při sklizních mraky plžů, teď tu nejsou žádní,“ pochvaluje si Diletti kolegy ze zvířecí říše, kteří plže žerou.

Opeřenci se po pozemku procházejí celoročně, přičemž husy a šest kachen, které sídlí u přilehlé přehrady, jsou odkázány samy na sebe. „Doufáme, že zůstanou daleko od lišek. V minulosti už jsme takhle o několik kachen bohužel přišli. Zbytek, trojčlennou a čtyřčlennou skupinku, pak na noc zavíráme do klece, abychom je před predátory ochránili,“ říká Diletti s tím, že vlastní celkem tři plemena kachen rozdílného vzezření.

„Názvy plemen po mně nechtějte, stačí mi, že žerou plže,“ říká zakladatel vinařství s celkem 20 hektary vinic, o které se nyní stará jeho syn Robert. „S ohledem na klima tvoří většinu našeho vína Pinot Noir a Riesling, máme ale i nějaký Cabernet Sauvignon a Sauvignon Blanc. Za rok vyprodukujeme zhruba 70 tisíc lahví,“ počítá.

A jak k přírodní metodě pro boj proti škůdcům ve vinařství přišli? „Víte, že ani nevím? Někde jsme o tom nejspíše slyšeli. Manželka by vám asi nějaký zajímavý příběh vymyslela, je v tom dobrá, ale dnes tady bohužel není,“ směje se a tvrdí, že o žádném jiném vinařství v Austrálii, kde rovněž používají kachny, neví.

Minimálně jedno takové se ale nachází v Jihoafrické republice. Vergenoegd Löw The Wine Estate ve Stellenboschi má dokonce celou armádu kachen a i díky ní je vyhledávanou turistickou destinací. Jejich vinice, rozprostírající se na 160 hektarech, střeží před škůdci více než tisíc indických běžců - plemeno kachny, jež je k těmto účelům vhodné.

Podle CNN se jedná o staletí starou praxi a jihoafrické vinařství se v tomto směru nechalo inspirovat kachnami používanými k odstraňování škůdců z rýžových polí v Asii.

V jihoafrickém vinařství mají více než tisícovku kachen.