Článek
„A přece se točí!“ ulevil si natruc italský astronom a fyzik Galileo Galilei (1564- 1642), když odcházel od římského inkvizičního tribunálu. Je to sice dobře známá, ale pravděpodobně jen dějepisná legenda. Těžko si představit, že starý a nemocný muž, jenž právě pod nátlakem odvolal své tvrzení o tom, že středem světa je Slunce a Země se kolem něj pohybuje, by si dovolil takovou drzost. Tím spíše, že od soudu nemohl vesele vyběhnout, ale putoval do domácího vězení, kde strávil zbylých devět let života.
Semínko pochybností ale bylo zaseto i v církvi a teorie heliocentrismu, kterou Galileo převzal od Mikuláše Koperníka, se ukázala pravdivou. Stejně jako ta, že Země je kulatá, ve vesmíru jsou i další planety nebo že na Měsíci se dá přistát. Nebo snad ne? Od Galileovy inkvizice uběhlo necelých čtyři sta let, což je v historii lidstva krátká doba. Zjevně příliš krátká na to, aby se vědecká fakta stala všeobecnou pravdou.
„Přátelé, kamarádi. Uvažovali jste, co se stane, jestli z Artemis II bude opravdu tolik materiálu, fotek a videí, že by se ukázalo, že globe je pravda?“ napsal 1. dubna do facebookové skupiny Plochá Země pan František, jeden z přispěvatelů. Slovem globe myslel kouli, tedy tvar naší planety. „Neříkám, že to tak je. Ale co kdyby? Může to být náš konec?“
Kde končí legrace
Ne, nešlo vzhledem k datu o apríl, ostatně právě ten den mise k Měsíci odstartovala. Skupina Plochá Země má přes osm tisíc členů, jiná s přídomkem diskuze pak více než jednadvacet tisíc. Část z nich mohou být vtipálci nebo lidé, kteří dění jen s pobavením sledují, ale i tak jich zbývá dost, aby mohli svého nervózního člena uklidnit. Na jeho dotaz, jestli nemají z výsledků mise strach, se předháněli: „Spíš legraci.“ „Ne, je to divadlo.“ „Ukázat můžou, co chtějí, ano, rakety vyletí a padají.“
Člen skupiny Robert Novotný ujistil: „Fyzika, chlapče. Pokud tu máš kolem sebe tlak jednu atmosféru, musíš mít nahoře přepážku. Fyzikální zákony. Nikdo nikdy ji nepřekonal. Nejde to.“
Podle konspirátorů vystoupili astronauti ještě před startem.
„Že je Země kulatá, dokázal jen skrze pozorování už Eratosthenés z Kyrény asi dvě stě let před Kristem. Stačila mu na to hůlka a stín,“ říká Pavel Kasík, vědecký redaktor serveru Seznam Zprávy, jenž se celý život snaží o vědeckou osvětu a zároveň ho zajímají zákoutí lidského myšlení.
Antičtí učenci odvozovali tvar Země mimo jiné ze stínu, jímž je Měsíc překryt při svém zatmění. Eratosthenés pak dokázal na základě rozdílného úhlu dopadu slunečních paprsků na dvou různých místech během letního slunovratu vypočítat přibližnou délku obvodu naší planety.
Pavel Kasík rozděluje zastánce ploché Země na dvě skupiny a je přesvědčený, že jedni to dělají jen z recese. „Myslím, že je to způsob, jak si utahovat z lidí, jako jsem já, kteří berou vědu vážně a chtějí ostatní poučit, jak se věci mají.“ Předpokládá, že k recesistům patří většina plochozemců, které potkal osobně.
Kdo nechce věřit, neuvěří
„Nikdy jsem se s příznivcem ploché Země do diskuze nedostala,“ přiznává Soňa Ehlerová, vědkyně z Astronomického ústavu Akademie věd ČR a předsedkyně České astronomické společnosti. „Netuším, jak si vysvětlují například Magellanovu cestu kolem světa v 16. století a další podobné. Existují knihy, dokumenty, ale kdo nechce věřit, tak bude tvrdit, že je všechno vymyšlené nebo zkreslené.“
Na otázku, zda ji taková nevědomost v 21. století šokuje, odpovídá: „Spíš je mi z toho smutno.“ Mohlo se zdát, že s pokrokem v objevování vesmíru už zůstanou nevědecké teorie na okraji zájmu. Internet a sociální sítě ale nabídly možnost rozjet vlnu pochybností a konspirací naplno a jako obranu před nekonečným proudem informací, v němž mnozí lidé tonou, hledat „pravdu“ skrytou mezi řádky.
„Sociální sítě umějí vybudovat komunitu kolem čehokoli. Někdy se tomu říká syntetická realita. Lidé prostě považují za realitu to, co často sledují,“ komentuje to Pavel Kasík.
Nejnovější „módou“ je označit fotky či videa ze seriózních zdrojů za výtvor umělé inteligence. „Obecně teď bude mnohem těžší odlišit, co je realita a co fikce, protože fotky lze falšovat opravdu přesvědčivě,“ potvrzuje redaktor. „Zatím na to ve své profesi nenarážím, ale obávám se, že se to brzy může stát,“ doplňuje Soňa Ehlerová.