Hlavní obsah

Sedíme vedle sebe, ale každý je jinde. Nový fenomén pomalu mění partnerské vztahy

Společný večer má dnes v mnoha domácnostech podobný scénář. Děti konečně usnou, doma se rozhostí klid a partneři si po náročném dni sednou vedle sebe na gauč. Jenže místo dlouhého povídání nebo společného filmu vezme každý do ruky svůj telefon. Podobně jako u snídaně jeden odpovídá na pracovní e-maily, druhý projíždí sociální sítě nebo sleduje krátká videa. Čas tráví vedle sebe, ale ne spolu.

Foto: Envato Elements

Sice sedí u jednoho stolu, ale každý má rande se svým mobilem.

Stručně
Souhrn je vygenerován pomocí umělé inteligence.
  • Vztahy v posledních letech poznamenává další fenomén moderní doby. Každý věnuje telefonu větší pozornost než partnerovi.
  • Pouhé sdílení času ke štěstí nestačí, vztah potřebuje vzájemnou plnou pozornost.
  • Drobné každodenní interakce a reakce na výzvy k emočnímu kontaktu vytvářejí důvěru a blízkost.
Článek

Na první pohled se neděje nic zvláštního. Právě v těchto nenápadných každodenních chvílích ale vzniká nebo mizí pocit partnerské blízkosti.

Fenomén, kdy člověk během společně tráveného času opakovaně věnuje větší pozornost telefonu než partnerovi, dostal označení partner phubbing.

Zahrnuje zdánlivě nenápadné situace, jako je pohled na displej uprostřed rozhovoru, odpověď na zprávu během společné večeře nebo večer, kdy místo povídání každý z partnerů sleduje vlastní mobil. Když se opakují den za dnem, mohou pomalu měnit atmosféru celého vztahu.

Lidé, kteří mají dojem, že telefon dostává během společných chvil přednost před nimi, podle odborníků zmiňují nižší spokojenost ve vztahu, vytrácející se intimitu i větší pocit osamělosti.

Nechybí společný čas, ale pozornost

Mohlo by se zdát, že řešením je trávit spolu víc času. To ale samo o sobě podle psychoterapeutky Esther Perelové nestačí. Dnešní páry spolu často sdílejí domácnost, starají se o děti, řeší provoz rodiny i každodenní povinnosti. Zvenčí mohou působit jako lidé, kteří jsou spolu téměř neustále. Přesto mívají pocit, že se jeden druhému pomalu vzdalují.

Tato blízkost přitom nevzniká automaticky tím, že sdílíme stejný prostor. Vztah potřebuje chvíle, kdy jeden partner druhému věnuje plnou pozornost a dává mu najevo, že je pro něj právě teď tím nejdůležitějším. Teprve z takových momentů se rodí důvěra, pocit bezpečí i vzájemná blízkost.

Partnerství se snadno promění v projekt každodenního fungování. Domácnost, děti, práce i organizace běžného života mohou zaplnit celý den, aniž by zbyl prostor na obyčejnou zvědavost a zájem o toho druhého.

Během dne si partneři vymění desítky praktických informací o dětech, domácnosti nebo práci. Zřídka si ale najdou chvíli na obyčejný rozhovor o tom, jak se ten druhý opravdu má, což je právě to, co udržuje vztah živý.

Pozornost se stává novou podobou lásky

Podle psychologa Johna Gottmana kvalitu vztahu neurčují zásadní životní milníky, ale především stovky drobných opakujících se každodenních situací.

Výběr článků

Načítám