Láska versus názory okolí. Jak velkou váhu dát kamarádům na začátku vztahu

Přátelé nás někdy dokážou ochránit před špatným rozhodnutím, jindy však mohou vztah ovlivnit víc, než je zdravé. První dojem z partnera si často nevytváříme sami. Formuje se i v rozhovorech s lidmi, kterým důvěřujeme.

Dnes si málokdo nechává první rande sám pro sebe. Ještě cestou domů posíláme kamarádkám fotku, screenshot konverzace nebo hlasovou zprávu s prvními dojmy. Zatímco dříve začínal vztah hlavně mezi dvěma lidmi, teď se do něj téměř okamžitě zapojuje i okolí.

Stačí pak jediná věta typu „Tohle bych si já líbit nenechala“ nebo „Připadá mi nějak moc namyšlený“ a najednou si začneme celé rande zpětně přehrávat. Vybavujeme si, jak mluvil na číšníka, že přišel o deset minut později nebo se možná až moc chválil.

Názor blízkých lidí dokáže změnit způsob, jakým se díváme na člověka, se kterým právě randíme. Jak v magazínu Psychology Today vysvětluje psycholog Mark Travers, na začátku vztahu si totiž ještě nejsme úplně jistí, jestli jsme si vybrali správně. Proto hledáme potvrzení u lidí, kterým věříme. Jejich názor nás proto ovlivní snáz než po několika měsících, kdy už máme vlastní zkušenost.

Podle Traverse přitom není nejdůležitější to, co si přátelé skutečně myslí. Mnohem větší vliv může mít náš pocit, že z nového partnera nejsou nadšení. Pak si totiž začneme všímat toho, na co nás upozornili.

Když jsme zamilovaní, snadno přehlédneme chování, které okolí udeří do očí. Kamarádka si může všimnout, že partner nenechá druhé domluvit, shazuje obsluhu v restauraci nebo mluví hlavně o sobě. Lidé, kteří do vztahu nejsou citově zapojení, totiž často vidí věci, které nám samotným unikají. Neznamená to, že mají vždy pravdu, ale jejich pohled může být užitečný.

Když se kamarádka odhodlá říct, že se jí na novém partnerovi něco nezdá, většinou to není proto, že by vztahu nepřála. Spíš má pocit, že zachytila něco, co nám zatím uniká. Většina lidí se totiž do cizích vztahů nechce míchat. Pokud ale překonají ostych a ozvou se, bývá za tím podle výsledků výzkumu amerických psychologů obava, že jejich blízký přehlíží něco důležitého nebo se ve vztahu začíná trápit.

Jinými slovy, pokud se ozve i kamarád, který běžně cizí vztahy nekomentuje, stojí za to alespoň zbystřit.

Názor blízkých lidí není neomylný. Většinou znají jen několik střípků. Viděli jedno rande, slyšeli pár příhod nebo četli některé zprávy. To ale k tomu, aby člověka opravdu poznali, nestačí.

Naši blízcí neznají celý příběh. Psycholog Travers upozorňuje, že pokud jim vyprávíme hlavně o tom, co se nepovedlo, snadno si vytvoří jednostranný obraz. Do jejich hodnocení se navíc promítají vlastní zkušenosti i představy o tom, jak by měl ideální vztah vypadat.