Logopedka Blanka Gruberová: Každý rok se zvyšuje podíl dětí se závažnějšími obtížemi

Zrovna teď se nám zaplnila ambulance jedenácti dětmi z mateřských školek, kterým byla dlouhodobě poskytována taková neodborná péče. Je až smutné to vidět. Kolik drahocenného času ztratily.

Říkáme jim „zkažené děti“. Ne proto, že by s nimi bylo něco špatně, ale protože neodborná péče jejich obtíže buď upevnila, nebo se dlouho zaměřovala jen na výslovnost a závažnější problém zůstal nerozpoznaný. A nyní s tím musí bojovat ve škole.

Terapeutické postupy, které jsou veřejně dohledatelné například na internetu, nepatří do rukou laikům ani neodborníkům. Nejsou univerzální a u některých dětí může jejich striktní implementace dokonce vadu upevnit či zhoršit, pokud se „léčby“ ujmou lidé bez odpovídající kvalifikace. Často jsou to speciální pedagogové, logopedické asistentky, internetoví poskytovatelé přes sociální sítě či důchodkyně s bohatou pedagogickou praxí doma v obýváku.

Z logopedie se stal skvělý marketing a byznys. Často si takovíto poskytovatelé účtují patnáct set korun za hodinu i víc. Dnes dokonce ani nezmiňují slovo logopedie, ale třeba náprava řeči. Dát se touto cestou je ovšem velká chyba.

Jako v mnoha jiných oborech i v našem by nás bylo potřeba víc. To je fakt. Objemově poptávka po logopedické pomoci každým rokem narůstá. Ale stejně jako nikdo nemůže od stolu nahradit chybějící pediatry nebo dětské zubaře, nemůže neodborník nahradit léčbu klinickým logopedem.

A protože právě takových „odborníků“ neskutečně přibylo a my pak v ambulancích vidíme následky, založili jsme webové stránky www.stop-nelegalni-logopedii.cz, kde rodičům vysvětlujeme, jak si mohou ověřit kvalifikaci a oprávnění poskytovatele.

V registru je 726 kvalifikovaných logopedů, ale pouze 613 plných úvazků. Jsou to odborníci, kteří za sebou mají magisterské studium na pedagogické fakultě, roční zdravotnické vzdělání a tříletou specializovanou přípravu ukončenou atestací.

To tím vůbec nechci říct. Naopak, prevence je nesmírně důležitá. Ale spočívá v tom, že s dětmi mluvíme, necháme je popisovat příběhy, zpíváme, před spaním čteme pohádky, prohlížíme knihy, učíme říkanky. Ale i to, jak správně dýchat a třeba smrkat, což některé čtyřleté děti nezvládnou.

To je tou nejpřirozenější cestou, jak správný vývoj řeči podporovat. Tato role je nenahraditelná! Ale rozhodně nepotřebuje nějaký logopedický status. Když si rodič či paní učitelka všimne, že dítě mluví výrazně nesrozumitelně, zadrhává nebo má jiné nápadné obtíže v komunikaci, není vhodné čekat, zda se stav časem upraví, ale obrátit se co nejdříve na odborníka – klinického logopeda nebo pediatra.

Zpozornět bychom měli například tehdy, pokud dítě málo komunikuje, nerozumí jednoduchým pokynům, kolem druhého roku nespojuje dvě slova nebo se jeho vývoj delší dobu neposouvá. Ve třech letech už by mělo tvořit jednoduché věty a zvládat lehký rozhovor. Rizikový vývoj jsme schopni zachytit velmi brzy a o to účinněji můžeme pomoci.

Bez nadsázky bych řekla, že nám neustále někdo klepe na dveře. Nejen v období okolo zápisů nebo při nástupu do školy. Podle statistik ÚZIS (Ústavu zdravotnických informací a statistiky) z roku 2024 kliničtí logopedi poskytovali péči více než dvěma stům tisícům lidí. Co je ovšem oproti minulým letům alarmující, je závažnost obtíží. 84 % případů tvořily středně těžké až těžké řečové poruchy.

Dnes už se tolik nepotkáváme s dětmi, které mají obtíže s výslovností R a Ř. Stále častěji jde o děti s komplexnějšími obtížemi, včetně neurovývojových poruch - autistického spektra nebo vývojových poruch jazyka. Svou roli v tom hraje přesnější diagnostika a systém časného záchytu a současně prostředí, ve kterém děti vyrůstají, tedy častější používání digitálních technologií.

Mluví rodiče na děti dnes méně? To lze pozorovat na každém kroku. Vidíme maminky často s mobilem v ruce, které jsou vzorem pro své děti, jež to pak považují za normální. Děti napodobují to, co vidí v rodinách. Dospělé, kteří jsou neustále přilepení na počítač, telefon nebo televizi.