Článek
„Na steelpan jsem začal hrát už jako pětiletý. Můj otec založil známou trinidadskou kapelu, takže jsem vyrůstal obklopen hudbou. Zkoušky často končily pozdě v noci a já byl vždycky u toho. Ten nástroj jsem si nevybral – on si vybral mě,“ vzpomíná osmadvacetiletý muzikant, který se svým výkonem zapsal do Guinnessovy knihy rekordů.
Dnes se Regrello věnuje hudbě naplno a jeho cílem je přiblížit steelpan širšímu publiku. Není divu – jde o jediné akustické hudební náčiní vynalezené ve 20. století, navíc pocházející právě z jeho rodné země. „Ve srovnání s nástroji jako klavír nebo housle je steelpan stále velmi mladý. Navíc má složitou historii – zrodil se z odporu, útlaku a touhy po kulturním sebeurčení,“ vysvětluje.
Steelpan
Národní nástroj Republiky Trinidad a Tobago, jehož počátky sahají do 30. a 40. let 20. století, se tradičně vyrábí z ocelového sudu nebo nádoby a řadí se mezi melodické bicí nástroje z kategorie idiofonů (tedy těch, které znějí samy o sobě, bez použití strun nebo membrán).
Hrací plocha nástroje je rozdělena do vypouklých částí pomocí drážek, kanálků či otvorů a každá taková část představuje jeden tón naladěný na konkrétní výšku. Díky různým velikostem a rozsahům nástroje lze na steelpan dnes zahrát jak jednoduché melodie, tak i velmi složité aranže, které najdeme v orchestrální hudbě.
K myšlence překonat světový rekord ho inspirovalo hned několik věcí. Guinnessova kniha rekordů byla v jeho rodině tradičním vánočním dárkem, a tak o podobném činu snil už jako malý. Zlom však přišel v roce 2023, kdy se stal prvním hráčem na steelpan, jenž vystoupil na Velké čínské zdi. „Po návratu domů jsem si řekl, že chci víc takových okamžiků, které mě posunou za hranice možného,“ svěřil se.
Jak sám přiznal, přípravy na rekord přitom trvaly pouhé tři dny. Původně plánoval hrát 30 hodin bez pauzy, ale nakonec shodou okolností pokračoval o hodinu déle. „Moje manažerka si všimla, že časomíra byla nastavena na 31 hodin. Dav bouřil, adrenalin stoupal a já se rozhodl, že poslední hodinu díky neuvěřitelné podpoře zvládnu.“
Pomohly švestky a víra v Boha
Cesta to však nebyla snadná. „Uprostřed noci jsem měl krizi, myslel jsem, že to vzdám. Pak mi ale někdo podal slané švestky – obyčejnou lokální pochutinu – a to mi dodalo potřebnou energii. Všechno bylo o víře. Každou chvíli, kdy jsem měl pocit, že to nedám, jsem se opřel o Boha. Bez toho bych to nezvládl,“ sdělil Regrello, jenž celou akci vysílal živě na YouTubu.
Během výkonu ho podporovala rodina i přátelé – maminka s partnerkou ho krmily a přítomna byla po celou dobu i jeho 80letá babička. Na pódiu se k němu navíc v rámci podpory postupně přidávali další hudebníci a umělci.
Během hraní ho nejbližší museli občerstvovat.
„Ten moment, kdy jsem se dozvěděl, že rekord platí, pro mě představoval obrovskou úlevu a zároveň neuvěřitelnou radost,“ svěřil se hudebník a dodal, že na další rekord se prozatím nechystá.
„Tohle není jen můj rekord. Patří celému Karibiku. Je to důkaz, že i ten nejšílenější sen má cenu. Pokud ten váš působí bláznivě, možná právě proto stojí za to jej uskutečnit,“ uzavřel.
