Hlavní obsah

Zpěvák Michal Horák: Na babetě jsme dojeli až k Baltu

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Zpěvák Michal Horák (25) vypadá na první pohled jako kavárenský intelektuál, který tráví večery s knihou. Vystudovaný pedagog je ale také milovníkem adrenalinu, skoků z letadla a jeho velkou vášní jsou motorky.

Foto: archiv Michala Horáka – Tony Kos

První písničku složil už ve třetí třídě. Doma má Českého slavíka v kategorii Objev roku.

Článek

Jako první jsem od vás slyšel píseň Z diplomky nemám nic. Už tu diplomku konečně máte?

Už ji mám! V lednu jsem ji slavnostně obhájil. Trvalo dlouho, než jsem se k ní dokopal, zjistil jsem, že to má takhle spousta lidí. Trefil jsem se do cílové skupiny.

I nový klip Síť záchranná má velmi dobré ohlasy. Kdo je vlastně autorem?

Všechno si píšu sám. V tomhle případě je hudba moje a text jsme napsali s kamarády z kapely Trocha Klidu. Známe se dlouho a ty naše historky tam jsou pravdivé. To se psalo samo. Klip je inspirován třicátými lety, kdežto nahrávka je dělaná ve stylu osmdesátek a sedmdesátek.

Jste jeden z mála zpěváků, kteří oslovují i dětské posluchače. Navazujete trochu na Zdeňka Svěráka?

Když jsem psal své písničky, tak jsem nikdy primárně na dětské posluchače necílil, ale oni si to našli. Je to zvláštní. Mám i písničky o alkoholu a tak, ale na děti působím dobře, písničky mám veselé, hravé, tak asi kvůli tomu.

Vystudoval jsem pedagogiku, ve které se pohybuju, ale neučím, to bych nezvládal dohromady s muzikou. Nemám žádný úvazek, ale s dětmi občas pracuju. Příležitostně.

Svěrák a Uhlíř, to je samozřejmě úžasná věc. Je mi velkou ctí, že mě k nim občas někdo přirovná, byť druhý Svěrák, Uhlíř už nikdy nebude. Přijde mi fajn, že je to z toho cítit. A dává to smysl, protože jsem na tom také vyrostl. Obecně Divadlo Járy Cimrmana je pro mě nejvyšší meta humoru.

V hudbě jsem tíhnul k textově závažnějším věcem, jaké dělali třeba Nerez, Karel Kryl, Jarek Nohavica. To mě bavilo odmala. A hudebně mě nejvíc ovlivnili Beatles. Do jejich hudby jsem se zamiloval a byl to jeden z popudů, proč jsem hudbu začal dělat. A pak další kapely té doby, The Doors, The Kinks.

Jaká byla vaše první píseň?

Ve třetí třídě jsem napsal písničku Michalovo akvárko. Byl to intelektuální vrchol. (směje se) Bylo to ze života. O tom, jak mám akvárko.

Jedna z vašich nejpopulárnějších písní je o rande, které se vždy nepovede. Už se nějaké povedlo?

Nějaké už se povedlo, ale ty, co se nepovedly, jsou vtipnější. To je téma, na které slyší spousta lidí. Mám pocit, že každou chvíli něco zpackám, naučil jsem se to obrátit ve svou přednost. Zjistil jsem, že role blbečka mi docela vyhovuje.

Když skládáte sám, máte nějakého prvního kritika, na kterého dáte?

Teď mám novinku, že chystám na podzim album, a poprvé jsem si pustil do procesu tvorby jiného člověka, což je Jenda Vávra, textař a muzikant, který stojí za alby Ewy Farné nebo Mirai.

Poprvé jsem ho zaregistroval jako zpěváka skupiny Jananas, kterou miluju. To je člověk, se kterým písničky konzultuju, a jinak je pouštím doma našim. Nejsou muzikanti, jsou lidoví posluchači a jejich pohled na věc je zajímavý.

V klipu Vpoho jsem viděl skok z letadla. To opravdu děláte?

Jojo, mám rád adrenalinové zážitky. Tehdy nás přímo oslovila agentura, která dělá seskoky, jestli bychom tam nechtěli točit. Tak jsem zabil dvě mouchy jednou ranou, protože jsem si vždycky chtěl skočit z letadla.

Prý jste také motorkář…

Ano. U nás doma nikdo nejezdil, ale mě to fascinovalo. Ve čtvrté třídě se mi podařilo našetřit na minibike, to je malá motorka, s motorem ze sekačky, ale jede třeba sedmdesát.

Když mi bylo patnáct, koupil jsem si Babettu 210 a na té jsme s kamarádem Adamem Černíkem, který se mnou hraje na housle, jezdili. Dodnes máme tradici, že v létě vezmeme babety a zkusíme dojet co nejdále.

Babety jsou stroje, který musíte během jízdy spravovat. Máme i náhradní motor. Stalo se nám, že jsme z Hradce Králové do Liberce jeli tři dny. Ale taky jsme dojeli z Čech k Baltu, 1400 kilometrů za pět dní.

S otcem sbíráme veterány, už jich máme čtrnáct. Čezety, jawy, všechno padesátá šedesátá léta. Plus mám i jednu novější. Je to moje velká vášeň.

Kam vyrazíte letos?

Mám choppera, ale na dlouhé trasy to není. Bolí z toho zadek. Plánuju si pořídit cestovní motorku. Na Instagram jsem začal dávat fotky, které dělám, když jedu přes nějakou obec s vtipným jménem. Jedna fanynka mi donesla seminárku, kde vypsala tři sta nejvtipnějších jmen obcí. Tak z toho vyberu padesát nejlepších, na babetě je objedu a budu se u nich fotit. Jinak máme taky hromadu koncertů.

Může se vám hodit na Zboží.cz: Michalovo cédéčko – Michal Horák [CD]

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám