Hlavní obsah

Životopisy i poustevníci v knižním čtvrtku

Právo, František Cinger

„Žil jsem tady a pracoval, přitom jsem tady vůbec neměl být,“ řekl na setkání s novináři americký filmař Gene Deitch, který se v Praze od roku 1959 podílel na našem animovaném filmu. Vlastní životopis pojmenovaný Z lásky k Praze bude jedním z patnácti titulů, které dostanou čtenáři 15. března v rámci Velkého knižního čtvrtku.

Foto: Garamond

Jedním z životopisů se představí čtenářům i kniha Z lásky k Praze, na Velkém knižním čtvrtku v březnu.

Článek

Deitch, který v roce 1961 získal Oscara za nejlepší krátký animovaný film Munro, jenž už vznikl ve studiu Bratři v triku, původně přijel, aby domluvil tvorbu některých dílů seriálu Tom a Jerry. Kouzlo produkční Zdenky Najmanové i možnosti profesionálního působení ho přiměly zůstat dodnes.

„Věděl jsem, že tu jsou šikovní lidé a existují tady velké možnosti. Stejně jako komunistická propaganda, že v Americe je všechno špatné,“ řekl chicagský rodák.

„Zahraniční novináři jezdili hlavně za Václavem Havlem a já jsem viděl, že vůbec nevnímají, jak se tady žilo,“ dodal.

Čtenáři se dozvědí, že u nás vznikaly díly Pepka námořníka, a seznámí se s autentickými svědectvími ze setkání s Jiřím Trnkou, Jiřím Brdečkou nebo Janem Werichem.

Biblické příběhy pro nevěřící děti by podle Martina Vopěnky měly mít i podtitul napsané od nevěřícího autora. Vytvořil je proto, že neustále zjišťuje, že už celé generace neznají základy evropské kultury. Novinář Lukáš Kuta zase nabízí publikaci Pecková: Dítě štěstěny, portrét slavné mezzosopranistky. Vyjde také první a zároveň poslední próza scenáristy Jiřího Křižana nazvaná Stín.

Příběh ztracené holčičky je čtvrtým dílem vydaným se jménem Elena Ferrante, o kterém se stále neví, kdo se za tímto pseudonymem skrývá.

Detektivku z prostředí Sibiře vydává Tomáš Boukal pod názvem Hřbitov nevěst. Ze severu Čech napsal detektivku Daniel Petr, jmenuje se Sestra smrt.

O akcích StB nedlouho po únoru roku 1948, kdy byly pro přechod domnělých hranic lákáni konkrétní lidé, kteří se zpovídali falešným americkým vyšetřovatelům, aby byli pak zatčeni a odsouzeni za nespáchané zločiny, píše spisovatelka Václava Janečková v další knize Falešné hranice.

Aleš Palán zase popsal setkání s osmičkou šumavských poustevníků, včetně dvou žen, žijících jen v přírodě, v knize s názvem Raději zešílet v divočině. Autorem fotografií je Jan Šibík.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám