Článek
„Fernando Botero, malíř našich tradic i chyb, malíř našich ctností, je mrtvý,“ uvedl Petro. Umělcova dcera později sdělila, že zemřel v Monaku, napsala agentura AP.
Narodil se v roce 1932 v Medellínu ve střední Kolumbii. O umění se začal zajímat jako chlapec a už v 15 letech prodával své kresby z býčích zápasů u bran arény v Bogotě.
„Když jsem začínal, byla to v Kolumbii exotická profese, která nebyla dobře placená a nenabízela žádnou budoucnost. Když jsem rodině řekl, že se chci věnovat umění, odpověděli mi: Dobře, ale my ti nemůžeme pomoci,“ řekl o svých začátcích.
Jeho kariéra nabrala na obrátkách v sedmdesátých letech, kdy se setkal s ředitelem jednoho z newyorských muzeí Dietriechem Malovem. Toho Boterovo umění uchvátilo a společně uspořádali několik výstav. Výtvarníka pak začali kontaktovat světoví obchodníci s uměním.
Typický styl, ve kterém jsou běžné předměty či lidé nafouknutí do absurdních rozměrů, se poprvé objevil na obraze Zátiší s mandolínou z roku 1957. Botero, milovník italské renesance, adaptoval i klasické dílo Leonarda da Vinciho Monu Lisu – v jeho verzi ale má florentská dáma nafouknuté tváře a neúměrně zmenšený obličejík.
Kolumbijský umělec se nicméně v souvislosti se svou tvorbou bránil slovům jako „tlustý“, píše AFP, a naopak se označoval za „obránce objemu“ v moderním umění. Gigantismus se promítl i do jeho sochařské tvorby. Jeho odkaz čítá až tři tisíce obrazů a na tři sta soch.