Hlavní obsah

Zaz: Od čtyř let jsem věděla, že budu zpěvačka

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Francouzská zpěvačka Zaz se vrátí do České republiky, země, ke které našla vřelý vztah. Bude hvězdou letošního ročníku festivalu Metronome Prague, který se uskuteční na Výstavišti v pražských Holešovicích 21. až 24. června. Vystoupí v pátek večer. Rozhovor s ní vedli Jaroslav Špulák a Malika Maclouf.

Foto: archiv Metronome Prague

Zaz míří na největší hudební festival v Praze.

Článek

Když jste v roce 2010 vydala debutové album nazvané prostě Zaz, vyplnila jste doma ve Francii mediální prostor, všude se o vás psalo i hovořilo. Co tomu předcházelo?

S hudbou jsem začala poměrně brzy. Už v pěti letech jsem navštěvovala hudební školu v Tours, kde jsem se narodila. Studovala jsem hudební teorii, hru na housle, klavír, kytaru a zpěv.

Potom jsem pokračovala na konzervatoři v Bordeaux a zároveň začala vystupovat s malým orchestrem na tancovačkách. Následně jsem vystřídala několik skupin, zpívala jsem v klubech, kabaretech, hrála jsem na ulici a jezdili jsme vystupovat do světa.

Když jsme se vrátili z turné v Rusku, dostal se mi do rukou inzerát, který to všechno změnil. Skladatel a producent Kérredine napsal, že hledá někoho s chraplavým hlasem. Přihlásila jsem se, našli jsme společnou řeč a vzniklo debutové album Zaz.

V roce 2001 jste na scéně začínala jako bluesová zpěvačka. Byl to styl, který jste si tenkrát vybrala na delší dobu?

Že jednou budu zpěvačka, jsem věděla od svých čtyř let. Věděla jsem také, že budu známá, že se mi podaří proslavit se. Těšila jsem se, že mi to umožní seznámit se se spoustou lidí a také změnit řadu věcí. Zabývala jsem se zpočátku hudbou v její široké škále, ale pak jsem se dostala na workshop kubánské hudby a byla jsem jí totálně nadšená.

Lidé, kteří ten workshop dělali, sháněli zpěvačku. A já do toho šla, jako ostatně do spousty věcí předtím i potom. Víte, nikdy jsem nic nepodnikala vyloženě pro to, abych byla slavná. Jen jsem věděla, že to přijde, že se to povede. Takže když potom do mého života přišlo blues, pokračovala jsem s ním. Měnilo se to, tak jako se dodnes mění mé hudební chutě.

Jaké věci jste chtěla měnit?

Byla toho zpočátku spousta, celý seznam. Záhy jsem ale samozřejmě zjistila, že mám-li něco změnit, musím začít u sebe. Začala jsem tedy pracovat na tom, abych byla lepší. No a před šesti lety jsem si založila malý festival, na který jezdí mladí lidé. Poznávají na něm, jaké činnosti a kroky mají vliv na běh světa, tříbí si kritické myšlení. Existuje totiž spousta způsobů, jak lze věci, které se nám nelíbí, změnit.

Já sama si uvědomuju, že je důležité o nich vědět. Zpívám na scéně a mohu z ní hlásat své myšlenky. Když se k nim posluchači přihlásí, je to skvělé.

V posledních letech se hodně diskutovalo například o #MeToo, Black Lives Matter a dalších hnutích. Podle mě prožíváme dobu, kdy může dojít v mnoha oblastech ke změnám. A změna u některých lidí vyvolává strach. V každém případě nás dnešní doba vyzývá k tomu, abychom si udělali názor a měli pevný postoj, abychom už nečekali, až k nám čísi názory přijdou zvenčí. Každý si musí najít svou rovnováhu, respektovat sám sebe, vybrat si sám sebe.

Zajímá vás politika?

Politika podle mě nemá smysl. Smysl má angažovat se, třeba v oblasti vzdělání. Je dobré zakládat nová vzdělávací centra a školy, když ty staré nefungují dobře. A smysl má podporovat lidi v tom, aby si vyhledávali informace a ujasňovali názor.

Býváte označována jako nová Edith Piaf. Je to čest?

Určitě ano. Možná je to kvůli energii, kterou mám na koncertech či v písničkách, možná kvůli mému trochu nakřáplému hlasu, možná kvůli francouzštině v textech. Někdo mi také řekl, že máme podobný pohyb. Já se ale pohybuji ve více žánrech. Jde prostě jen o podobnost, ne o to, že jsem nějaké převtělení Edith Piaf.

Když zpíváte svým chraplavým hlasem, je to přirozené, anebo trochu tlačíte na pilu?

Je to naprosto přirozené, to mi věřte. Někdy na pódiu doslova křičím, což je také přirozené. Mám v sobě spoustu energie.

Loni jste na festivalu v Litomyšli vystoupila s mladým českým hudebním tělesem Police Symphony Orchestra. Co vás svedlo dohromady?

Bylo to neplánované, vlastně jsme na sebe s těmi muzikanty narazili. Ale bylo to super, takové spontánní akce mám moc ráda. Pokud navíc cítím, že to bude mít smysl, nebo to bude přínosné, jdu do toho. Den před vystoupením jsme měli zkoušku a druhý den jsme už byli na pódiu.

Několikrát jste se vyjádřila v tom smyslu, že máte ráda Českou republiku a ráda se do ní vracíte. Seznámila jste se s nějakou naší muzikou?

Bohužel, na to jsem zatím neměla čas. Snad se mi to podaří v budoucnu.

Chystáte už nové album?

Ano, už ho mám v hlavě. Přesněji řečeno, mám v hlavě spoustu nápadů. Chtěla bych se na něm tentokrát stylově neomezovat a chtěla bych zkusit pracovat s novými lidmi. Víc než kdy předtím mám chuť zapojit do nového zvuku elektroniku. Chci zkrátka zkoušet nové věci.

Může se vám hodit na Zboží.cz: Isa - Zaz, Paris - Zaz [CD]

Reklama

Výběr článků

Načítám