Článek
Magdaléna Platzová: Sůl, ovce a kamení
K prvotinám chovejme se vlídně, když už si o to autorka řekla rozsáhlou anketou v Literárních novinách č. 15, ale... Čtyři povídky spojuje nespojuje téma vztahů mezi muži a ženami, mezi generacemi, mezi postavami a světem, jsou docela jako ze života. Jen jedna však (Všechny kultury mají svůj vrchol) přesahuje do podobenství s řádnou pointou, snad i proto, že se odehrává v Česku (a dodejme, že jsme i z odstupu docela pyšní, že před časem vyšla v Salonu). Tři ostatní se odehrávají v Chorvatsku a při vší toleranci zůstávají zaměnitelnými magazínovými pohlednicemi z jiné země, kam sice jezdíme rádi a často, ale opravdu dobře a do hloubky tomu, co a jak se tam děje, stejně nerozumíme. To podstatné proteče jak sítem, v němž uvíznou jen náhodné kulisy a rekvizity. Tedy: se sympatiemi vítáme, ale napříště jeví se nám jako perspektivní právě jen ta jedna cesta ze čtyř.
One Woman Press
Stanislav Moc: Upadlí vlastenci aneb Český wake
Čtvrtou knížkou se Čechoaustralan (ročník 1945, do exilu odešel v roce 1968) na rodinném příběhu po vzoru "kroniky ohlášené smrti" pokouší o cosi stále ještě v polistopadové české společnosti neběžné: pojmenovat, kdo jsme a jací jsme, ale nesoudit, nýbrž najít něco jako vyrovnání, rozhřešení, smíření - neboť bez uzavřených účtů se obtížně začíná znovu. Drobná novela na autora prozrazuje i jeho přímočarou jinakost, k níž mají domácí autoři obvykle stejně daleko, jako je z Prahy do Sydney.
Petrov
Arturo Pérez-Reverte: Hřbitov bezejmenných lodí
Nejsledovanější španělský autor současnosti umí po ecovsku smíchat vyšší žánr s brakem, tajemství s nadějí a diskurs s přestřelkou. Výsledkem pak bývá neotřelý metafyzický román zamaskovaný tu za šachovou partii, onde za šermířský souboj nebo luštění okultního prvotisku (Vlámský obraz, Šermířský mistr i Dumasův klub už česky vyšly).
Nejnovější převlek má podobu námořní mapy s pokladem, nad níž se utká autorův tradiční trojlístek: outsider, femme fatale a padouch. Ztroskotaného námořníka, pihovatou blondýnu z muzea a všehoschopného zlatokopa spojuje odhodlání rozlousknout záhadu jezuitské brigantiny, která se v 18. století potopila u španělských břehů s nákladem nesmírné ceny. Výprava za ní nadchne především toho, kdo podobně jako autorovi spiklenci nedělá věci napůl, neboť důležité je tu míti nejen filipa, ale také správně nastavený nultý poledník na mapě a v srdci. A milovat moře a jeho obraz v námořních románech, jehož výpůjčky Pérez-Revertovou prózou šplouchají od Pepka námořníka, Conrada a Stevensona až k Melvillově Bílé velrybě, která je do této napínavé dumky o touze zaražena jako zlatý dublon do stěžně šalupy posedlého kapitána Achaba.
Přeložil Vladimír Medek, Mladá fronta