Článek
Částečně i proto, že jako sólista večera vystoupil čínský klavírista Lang Lang, současná ikona a mediální hvězda, i pro ty, kteří se o vážnou hudbu tolik nezajímají.
Pod vedením německého dirigenta Christopha Eschenbacha připravili „Vídeňáci“ v roce 150. výročí narození Richarda Strausse zcela straussovský program. Dramaturgicky ho opřeli o dvě nejslavnější Straussovy symfonické básně, Don Juan a Enšpíglova šibalství. Nicméně v úvodu zazněly dvě skladby z raného i závěrečného období skladatele. Vlastní život rekapitulující meditativní Metamorfózy pouze pro smyčce prokázaly stále světovou úroveň orchestru. Následující Burleska pro klavír d moll naopak zdůraznila žert a hravost a dala čínskému pianistovi velikou šanci prokázat, že i s virtuozitou zvládá i tyto stránky díla.
Lang Lang pak ještě přidal dvě věci – v neuvěřitelném tempu zahraný Chopinův Minutový valčík a filmovou melodii Michela Legranda. Po přestávce si dirigent v obou nejhranějších básních skladatele pomohl i pozměněným uspořádáním orchestru s důrazem na bicí skupinu. Dojem z baladického Dona Juana a nespoutaného Enšpígla byl i díky skvělým sólům dalších skupin orchestru (dechy, žestě) vynikající.
Zajímavé bylo, že nadšenému publiku se pak odměnili dvěma skladbami jiného Strausse, pro Vídeň ještě typičtějšího Johanna Strausse ml. Zazněla předehra k Vídeňské krvi a Furioso Polka. Téměř tříhodinový koncert byl sice časově náročný, ale patřil k vrcholům festivalu.
Z předcházejícího programu Pražského jara zmiňme i výkon cellisty Mischy Maiského, který ve středu společně s Moravskou filharmonií Olomouc, řízenou Petrem Vronským, uchvátil oduševnělým a zpěvným provedením Dvořákova Violoncellového koncertu h moll.