RECENZE: Víte jistě, kolik máte sourozenců? Seriál Bratři a sestry otevírá neotřelé téma

Neotřelý námět DNA testů slibuje pátrání i překvapivá zjištění, ke kterým není třeba kriminálních týmů a expertů. Zvolená atmosféra maloměsta dobře hraje jako potvrzení toho, že i když se dobře známe se svými nejbližšími i dalšími přáteli a sousedy, vždy je možné dozvědět se ještě více.

Herecké obsazení kombinuje zkušené tváře s mladými talenty, je tedy se na co a koho těšit. Bratři a sestry se budou vysílat na Nově každé úterý a čtvrtek, první díl startuje 26. srpna.

Hrdinové seriálu, pod nímž jsou podepsaní Radek Bajgar a Mirka Zlatníková, neztrácejí na úvod čas. Po pár prvních scénách při přípravě svatby je jasné, jaké nebezpečí je ve hře a komu hrozí. Děj prvních dvou epizod utíká tak rychle, že se těžko chce věřit, že by tempo bez ztráty přitažlivosti mohlo vydržet na plánovaných osm desítek epizod.

Přestože se zprvu může zdát, že Johana (Martina Jindrová) varuje své známé ze stejného města a snoubence před svatbou proto, že si sama na Vencu (František Beleš) myslí, záhy se ukáže, že je to jinak. Naznačí ženichovi i nevěstě (Barbora Černá), že jsou „podle všeho tak trochu bratr a sestra“.

Herci v rolích mladých zamilovaných lidí, pro které není nic důležitějšího, než vrhnout se do společného života, hrají svůj údiv a překvapení dost přesvědčivě. Málokdo si asi umí představit, že by mu něco podobného do života zasáhlo.

Námět je tedy nadmíru atraktivní a přestože se nabízí i mnoho možností využít ho k třeskutým a lascivním vtipům, tvůrci se na počátku seriálu drží poměrně citlivého zpracování. Důležitým momentem - a možná i poselstvím překračujícím rámec seriálu - je fakt, že genetická výbava každého z nás se do databáze může dostat při troše nepozornosti i bez našeho vědomí.

Někteří seriáloví hrdinové DNA odevzdali vědomě, když chtěli třeba zjistit, zda nemají vikingské předky, jako ženich Venca. To, že se databáze původu propojuje s databází sourozeneckých linií, ale nevěděl.

Za nevěstu však DNA poslala na rozbor její všetečná babička (Jana Švandová) pod rouškou vyšetření na streptokoka. Vnučce pak mohla při zpackané svatbě sdělit, že je „šestiprocentní Mongol“. A Johana, která snoubence od svatby odrazovala, se přidává, že je s oběma z nich i ona v sourozeneckém vztahu.

Po rozehraném začátku nemůže nastat nic jiného než horečné pídění, kdo s kým z rodičů před více než dvaceti lety koho a za jakých okolností počal. Situace jsou více či méně vtipné, třeba že matku Johany a farářku v jedné osobě (Veronika Žilková) mohl „teoreticky oplodnit duch svatý“ nebo skrze hlášky, že kukaččí děti jsou vcelku běžná věc, že tři z deseti dětí nežijí se svým biologickým otcem.

Někdo se ke svému někdejšímu úletu dozná už v začátku seriálu, jiní budou z různých důvodů svá tajemství chránit déle. Jak dlouho to ale dokážou, když jsou ve hře osudy jejich dětí, jsou otázky do dalších dílů. Otevírání minulosti může přinést krutá zjištění, ale také odpovědi na otázky, které visely vždy tak trochu ve vzduchu.