RECENZE: Šlechta, drogy a Guy Ritchie. Gentlemani 2 jako podzimní hit

Režisér ve své novince dokazuje, že tento žánr mistrně ovládá. Divákům servíruje zdařilý mix luxusu a zločinu. Jeho postavy se pohybují v nejdražších restauracích, jedí vybraná jídla, umějí se chovat, skvěle se oblékají, mají soukromá letadla…

Ale také provozují nelegální pěstírny drog anebo obchodují s těmi, které jim dodávají podobně „cool“ lidé z Jižní Ameriky.

Uhlazená aristokracie zkrátka hladce přechází do nejnižších vrstev společnosti a zase zpět.

Osm dílů vás v rámci vyprávění zavede napříč několika zeměmi. Vedle krásných sídel se ocitnete také v pralese, kde se drogy pro západní trh vyrábějí. Záhy pochopíte, že ve světě Gentlemanů etika funguje jen jako fíkový list, důležitější než morálka jsou rozhodně peníze, respektive co nejvíce peněz.

Silné jsou vedle kulis dialogy, za nimiž také Ritchie jako scenárista stojí. Společně s dalšími autory (Matthew Read, Iain Weatherby) vystavěli velmi svižný projekt, u nějž se ani chvíli nenudíte.

Nejste-li rodilý mluvčí, neovládáte-li angličtinu v rámci C1 úrovně, doporučuji si pro vychutnání dialogů zapnout v originální verzi anglické titulky, aby vám žádný vtip, narážka neutekly.

Velmi dobře se tvůrcům podařilo také vhodně namíchat herce, mnozí pokračují už z první série (2024). Na Thea Jamese v roli Eddieho Hornimana, nového vévody z Halsteadu a bývalého armádního kapitána, se dokážete dívat dlouhé hodiny.

Úloha mu sedí tzv. na tělo. Věříte mu, že patří k aristokracii, stejně tak to, že dokáže holýma rukama zabíjet ty, co si to „zaslouží“. Stejně uvěřitelné jsou i další postavy. Kaya Scodelario jako Susie Glassová v sobě nese ženskou směsici emocí i krutosti, jež je obalená výrazným půvabem.

Právě tato staronová dvojice vás provede příběhem v tempu, kdy si po prvním díle pustíte hned další, pak další, až najednou budete na konci. V poslední minutě si možná řeknete: Tohle je vážně skvělé, nic lepšího jsem letos neviděl/a.

A hladce Guyi Ritchiemu přitom odpustíte, že ve druhé sérii občas vykrádá sám sebe, případně že místy sahá až do stylu Kill Bill. Násilí spojuje s uměním, často až s humorem. O tom, že se znovu trefil do většinového vkusu, svědčí nadšené reakce kritiků a diváků (včetně mé maličkosti). Všichni se shodují v jediném: Těšíme se na sérii číslo 3.