Článek
Tato nezvyklá perspektiva vychází z knižní předlohy v podobě úspěšného debutového románu Shelby Van Peltové z roku 2022. Režisérka a spoluscenáristka Olivia Newmanová ho adaptovala do podoby hřejivého melodramatu s pozitivním vyzněním a poselstvím.
Velkou měrou k tomuto dojmu přispívá právě zvolená optika vyprávění. Marcellus, jemuž v originále propůjčil hlas Alfred Molina, v českém dabingu pak Zdeněk Žák, s distancovanou ironií v hlase komentuje lidské hemžení, jehož je svědkem.
Už několik let žije v zajetí, a má tak možnost sledovat jak běžné návštěvníky, kteří klepou na sklo jeho akvária, tak ty, kteří se starají o chod zoologické stanice, v níž přebývá. Tu filozoficky, jindy zas sarkasticky zde komentuje zvláštnosti lidského druhu.
Chobotnice, o nichž je známo, že patří mezi inteligentní živočichy, kteří se učí pozorováním, se stává jakýmsi vševědoucím vypravěčem i jízlivým glosátorem, který přes kritiku lidských pochybení přistupuje k těmto selháním chápavě a jak se ukáže i se snahou o nápravu.
V závěru tak zafunguje jako deus ex machina, jež uvede ty protínající se lidské osudy a náhody do očekávané harmonie. K Marcellusově diváckému přijetí jako osobnosti se samostatným myšlením a způsobem bytí přispívá i jeho vizuální podoba, která vznikla kombinací reálných záběrů a počítačové grafiky.
Sdílený pocit ztráty
O čistotu jeho akvária se na nočních směnách stará Tova (Sally Fieldová), s níž sdílí pocit ztráty, pojící se s mořským dnem. Pro něj představovalo svobodu, pro ni místo tragédie, jejíž pozadí se odhaluje prostřednictvím flashbacků a promluv postav. Zejména Tovy a mladého muže, který se ocitne v městečku Sowell Bay na severozápadním pobřeží Pacifiku, kde žije. Cameron (Lewis Pullman) zde po smrti matky chce poznat svého otce. Kvůli opravě dodávky přijímá místo uklízeče v zoostanici za zraněnou Tovu, což vede k jejich vzájemnému poznávání.
Knížka Pozoruhodně bystrá stvoření od Shelby Van Peltové
Scenáristé krok za krokem budují jejich pouto, od Toviny kritiky jeho lehkomyslného přístupu k práci, přes scénu v baru, kde s kytarou zpívá písničku od Radiohead, až po výpomoc v domácnosti. Snaží se, aby tyto scény nezaváněly laciným dojímáním, což se jim po většinu času a díky oběma hereckým představitelům daří.
Zároveň přitom odhalují, co je tíží a co jim brání se v životě posunout dál. Žena, která přišla o své nejbližší, musí odpustit sama sobě a přestat se obviňovat, a mladý muž bude muset konečně najít místo, kde se usadí. V tom, aby se jim to podařilo, jsou jim hodně nápomocni obyvatelé městečka jako majitel obchodu s potravinami Ethan (Colm Meaney), který s jemným citem našlapuje kolem bolesti, jež Tovu sužuje. Stejně tak kamarádky Tovy, které se jí snaží vymluvit prodej domu a stěhování do domova důchodců na opačné straně zálivu.
Mezigenerační herecká chemie
Vedlejší postavy, včetně energické majitelky obchůdku s paddleboardy Avery (Sofia Black-D'Elia), která se líbí Cameronovi, přispívají k tomu, jak film působí. Jako feel-good podívaná, v níž neexistuje záporná postava, ale naopak jen ty přející, které připomínají Tově, ať se naučí přijímat jejich přátelství a s ním spojenou pomoc.
Režisérka přesně ví, kdy nenásilně zatlačit na emoce i kde nechat promluvit poučeného vypravěče Marcelluse, který bilancuje svůj život podobně jako Tova. Držitelka dvou Oscarů Sally Fieldová jí vybavuje zdánlivou odtažitostí, danou její zranitelností, která postupně roztává. Její chemie se synem herce Billa Pullmana Lewisem je uvěřitelná a přes fantaskní nápad s chobotnicí sympaticky civilní.
Pozoruhodně bystrá stvoření se tak mohou opřít o herecké výkony všech zúčastněných, nápad s vypravěčem v podobě chobotnice a melancholickou atmosféru bilance životních ztrát dvou zraněných duší, které v sobě naleznou oporu. Je to sice předvídatelné, ale v režisérčině podání díky hořkosladkému ladění funkční.
