Článek
Příhody Brouka Pytlíka a Ferdy Mravence natočil režisér David Súkup. Technologie reliéfní poloplastické loutky by měla podle tvůrců připomínat výtvarný rukopis Ondřeje Sekory (1899-1967). „Ve většině knížek vystupují Ferda a Pytlík odděleně, ale scenáristovi Michalu Čunderlemu se krásně podařilo udělat z Ferdy a Pytlíka dvojici,“ uvedl David Súkup.
„Pytlík je popleta, který to myslí dobře, ale ne vždy to dobře skončí, a Ferda je ta klidná síla, která nakonec vše v dobré obrátí. Příběhy jsou díky tomu, že do nich zasahují oba dva, mnohem zábavnější a vrstevnatější,“ doplnil.
Ferda Mravenec a jeho souputník Brouk Pytlík, rodák z biografu, který všechno zná a všemu rozumí, budou v novém animovaném seriálu mluvit hlasy Jaroslava Plesla a Josefa Cardy.
Ferdovo století
Slavná a oblíbená postavička šikovného mravence Ferdy se objevila v novoročním čísle Lidových novin v roce 1933. Na spodním okraji jedné strany se krčilo šest políček, na kterých se mravenec s puntíkatým šátkem na krku snažil skrýt před pro něj obrovskými dešťovými kapkami. Nakonec našel úkryt v opuštěné šnečí ulitě.
Nebylo to ale úplně poprvé, co milovník přírody a sportu a propagátor ragby Sekora podobného mravence publikoval. Předobraz Ferdy, ještě bez šátku, se objevil už v červnu 1927 v časopise Pestrý týden. Později Sekora jeho příběhy převedl do obrázkových knih.
Brouk Pytlík je i v novém večerníčku všeználkem a všeumělem, který toho víc pokazí, než přivede ke zdárnému konci.
První vyšla roku 1936 a Ferda se v ní potkal právě s Broukem Pytlíkem. Další knížky, Ferda v cizích službách a Ferda v mraveništi, pak následovaly s ročním odstupem a vycházejí dodnes, a to jako trilogie nazvaná Knížka Ferdy Mravence. Současná verze se ale od té předválečné docela podstatně liší, Sekora totiž příběhy koncem roku 1958 předělal.
Sekora, ač kvůli židovskému původu své ženy strávil konec války v nacistických pracovních táborech, poslal po roce 1948 mravence budovat nový společenský řád. Důkazem jsou tituly Ferda Mravenec ničí škůdce přírody (1951), kde se Sekorův hrdina vypořádal i s „americkým broukem“ mandelinkou bramborovou.
Přesto ale značná část Sekorova díla, nejen mravenčí příběhy, dodnes patří k tomu nejoblíbenějšímu, co v české literatuře pro děti vzniklo. Samotný Ferda se už ve 40. letech objevil ve filmu, loutkám tehdy vdechla život Hermína Týrlová.
V novém večerníku o Ferdovi Mravenci nechybí věčně nespokojená Beruška.
