Článek
Co díl, to kraj. Téměř v každém z nich se Jaroslav Rudiš potká se dvěma místními současnými autorkami či autory daného regionu nebo připomene jeho slavné rodáky.
Například v dílu ze Zlínského kraje vystupuje právě Kateřina Tučková, autorka Žítkovských bohyní. Ludvíka Vaculíka připomenou v Brumově jeho synové Jan a Ondřej a o Kunderově Žertu bude řeč s literátem Josefem Holcmanem v krajině kolem Uherského Hradiště. Natáčelo se také v Jihomoravském kraji a na Vysočině, kde se natáčení zúčastnily dcery Ivana M. Jirouse.
„Sám místa, kde se knížky odehrávají, rád navštěvuji. Ale na řadě z nich jsem dosud nebyl,“ uvedl Jaroslav Rudiš. „S Janem Novákem jsem se plavil po Labi po stopách jeho románu Děda, s Alicí Horáčkovou jsem se učil lyžovat na Benecku a s Alenou Mornštajnovou jsme se toulali po Valašském Meziříčí, kde se odehrává její skvělý román Hana. Byla to všechna velmi osobní a milá setkání,“ připomněl natáčení.
V Liberci se zase průvodce setkal s Martinem Fryčem, který ve městě léta vede vyhlášené Knihkupectví a antikvariát Fryč.
Jaroslav Rudiš a Martin Fryč, který vede v Liberci knihkupectví a antikvariát
Cyklus přinese nejen setkání a vyprávění známých literátů, ale měl by také podle záměru tvůrců být zprávou o stavu české literatury a tématech, která ji zajímají.
„Krajina a její historie přinášejí nejen romány jako Šikmý kostel Karin Lednické, ale i téma soužití Čechů a Němců, jako třeba v alternativním románu Leoše Kyši Sudetenland nebo v novele Veroniky Bendové Srdovské lípy,“ uvedla dramaturgyně cyklu Nora Obrtelová.
Téma návratu do rodného města je živé pro Marka Torčíka nebo Petra Šestáka. Diváci tak mohou objevit méně známá, ale velmi zajímavá nová jména české literatury,“ dodává.
