Tipy Jany Šindelové

Čtu a poslouchám: Zaujaly mne úvahy o umění velikána moderní hudby Arnolda Schönberga, které vydal profesor Ivan Vojtěch v nakladatelství Arbor vitea. Do Českého Krumlova na výstavě jeho výtvarných prací nedávno přijeli jeho potomci, kteří prohlásili, že nikdy o něm nevyšla krásnější publikace. Jeho myšlenky mě natolik inspirovaly, že jsem hned začala poslouchat i CD s jeho hudbou. A je to stejně úchvatné jako to čtení.

Viděla jsem: Užasnou výstavu britského malíře Francise Bacona ve Švýcarsku. Stejná expozice byla i ve Vídni, ale v Nadaci Bahler kousek od Bazileje působila daleko víc jako velké zjevení. Byl to zcela výjimečný malíř. Snad se někdy dostane podobná výstava i k nám.  

Většinu zájemců o moderní umění nadchne atraktivně vydaná příručka mapující osudy moderního umění ve 20. století. Excelentní je výběr reprodukcí všech významných uměleckých děl a velmi užitečná je i encyklopedie tvůrců v závěru knihy. Texty doprovázející reprodukce jsou různé kvality a některé pasáže zůstaly i leccos dlužné světové pověsti německé uměnovědy. Naopak skvělým doplňkem jsou citáty z úvah umělců - škoda že jich není víc a nejsou obsažnější.

Editor Ingo F. Walther, Taschen (české vydání Slovart), Praha 2004, překlad Blanka Pscheidtová a Jindřich Schwippel. s. 840

K 45 letům existence nejstarší tuzemské dixielandové kapely Traditional Jazz Studio Pavla Smetáčka vychází album méně známých nahrávek. Přestože kapela patřila vždy převážně k instrumentálním, doprovázela za desítky let mnoho zpěváků a hlavně zpěvaček.

Výběr z období 1962-2004 připravil Vojtěch Hueber a vybral 26 písní, které Pavel Bukovský skvěle remasteroval, takže CD má jednotný kvalitní zvuk. Posluchač ocení hlasy Hany Hegerové, Judity Čeřovské, Evy Olmerové, Marty Kubišové, Baryl Brydenové či Evy Svobodové, z pánů Luďka Hulana či Jiřího Suchého.      

František Rychtařík, 76: 36

Soubor devíti skvěle napsaných esejů předních evropských a amerických historiků představuje typické zástupce společnosti a profese v době renesance jako je kondotiér, kardinál, filosof, kupec, umělec, cestovatel, bankéř či kurtizána. Na úspěchu knihy přeložené do mnoha jazyků se podíleli velcí znalci italské renesance, jako byl André Chastel nebo Peter Burke, jimž se podařilo nahlédnout na tuto dobu z úhlu, který je pro čtenáře objevný.        

Vyšehrad 2004, s. 280, překlad kolektiv autorek

Úctyhodný projekt šestnáctisvazkového Díla Jaroslava Seiferta, který díky Jiřímu Brabcovi a v tomto případě i Jiřímu Flajšmanovi a Filipu Tomášovi získal dvanáctý díl, přináší jedinečné básníkovy texty. Kromě svazku Hvězdy nad Rajskou zahradou knižně vydaného v roce 1929 nevyšlo totiž samostatně žádné jeho publicistické dílo. O to cennější je, že můžeme dnes na jeho příspěvcích sledovat životní cestu od komunistických názorů po roce 1921 přes rozchod s KSČ v roce 1929 po příspěvky do sociálně demokratických periodik. Seifert se zastavuje nad událostmi dne, věnuje se samozřejmě i literatuře a výtvarnému umění.

Akropolis, 512 stran